Oproti jiným slavným dnům je tento asi méně známý, přitom se též dotýká vážného tématu, které by nemělo být opomenuto. Datum je ustanoveno od roku 2007.
Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných živočichů, včetně člověka, které napadá nervový systém a končí smrtí. K přenosu onemocnění dochází prostřednictvím infikovaných slin, nejčastěji v důsledku pokousání nakaženým zvířetem, případně kočičím škrábnutím. Inkubační doba kolísá od několika dnů až po několik měsíců. Propuknou-li příznaky onemocnění spočívající ve změnách chování, agresivitě či nekontrolovaných křečích, končí onemocnění vždy smrtí.
V řadě zemí včetně ČR sice již vzteklina bezprostřední hrozbou není, riziko opětovného zavlečení nákazy na naše území však stále existuje. Z tohoto důvodu dále pokračuje monitoring Státní veterinární správy, v jehož rámci jsou vyšetřována uhynulá volně žijící zvířata (zejména lišky), od začátku roku 2019 do konce července 2019 bylo vyšetřeno více než 2500 zvířat.
Poslední případ vztekliny v ČR byl u pozemních obratlovců zaznamenán před více než 18 lety (duben 2002) u lišky. Co se týče domácích zvířat, byla posledním nakaženým zvířetem kočka v únoru 2001. Nákazu se podařilo v ČR de facto vymýtit hlavně díky povinnému očkování psů zavedeném již v roce 1953 a zejména pak díky programu orální vakcinace lišek proti vzteklině uskutečněnému v letech 1989 až 2009.
V souvislosti se vzteklinou je dobé vědět, že všichni psi, lišky a jezevci držení v zajetí musí být ve stáří 3 až 6 měsíců očkováni a následně přeočkováni proti vzteklině. I nadále platí také povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, k vyšetření veterinárním lékařem 1. a 5. den po poranění.
V některých evropských státech se vzteklina stále vyskytuje. Toto riziko platí také pro řadu rozvojových mimoevropských zemí, kde představují velký problém především toulaví psi. Evropská komise před časem představila svůj cíl vymýtit vzteklinu na celém území EU do roku 2030.
