Josef Václav Sládek (27.10.1845 – 28.6.1912) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence a představitele realismu. Byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa I.
Narodil se ve Zbirohu jako syn zednického mistra. Vystudoval gymnázium a dále jazyky a přírodní vědy v Praze. Toto studium v roce 1868 přerušil a na dva roky odcestoval do Ameriky, kde zastával funkci vychovatele, učitele a redaktora krajanských novin. Jeden čas také pracoval jako dělník na stavbě železnice a to hlavně z důvodu své špatné finanční situace.
Byl nadšen z demokracie americké společnosti, ale zároveň šokován z útlaku indiánů a bezohlednosti kapitalismu. Po návratu do vlasti získal práci redaktora v Národních listech a poté profesora na obchodní akademii a lektora angličtiny na filosofické fakultě. V roce 1873 se Sládek stal spoluvydavatelem Lumíra, ve kterém později (od. r. 1877) působil i jako redaktor, o něco později se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898). Své básně a články uveřejňoval i v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta aj.
Oženil se s Emilií Nedvídkovou, ta však při porodu zemřela i s dítětem. Básník byl na dně, onemocněl nervovou chorobou a revmatismem. Teprve po dalším sňatku s Marií Veselou mu nastaly lepší časy, zejména pak po narození jejich dcery.
Pobyt v USA jej velmi ovlivnil, celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu. Spolu s Vrchlickým a Zeyerem se Sládek snažil prosadit moderní chápání umělecké tvorby a tvrdě se zastával Vrchlického v době, kdy čelil kritice mladé generace v devadesátých letech.
Jeho typickým tématem je český venkov s častými motivy domova, dětství a rodného kraje. Sládek si venkovský svět do určité míry zidealizoval, venkovský život mu připadal poetičtější než život ve městě. Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický, díky tomu se řada jeho básní dočkala zhudebnění.
Jako překladatel se snažil vyhledávat neznámé zahraniční autory. Modernizoval zastaralé překlady, ale snažil se v nich zachovat atmosféru a obsah díla. Jeho překlad Shakespeara (33 z 37 jeho dramat) obsahuje více veršů než anglický originál. Byl také významným zakladatelem moderní dětské poezie, ve které se snaží přiblížit dětské fantazii a jejich jemné duši.
Zemřel po dlouhé nemoci roku 1912 ve Zbirohu.
