Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel,sběratel pohádek z Chodska s hlubokou znalostí rodného kraje, života, jazyka a zvyků jeho lidu vytvořil ve svých prózách národopisný obraz Chodska, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny.
Narodil se 7. února roku 1869 v Klenčí pod Čerchovem. Pocházel ze selského prostředí. Chtěl studovat filozofii, ale kvůli svízelné rodinné finanční situaci vstoupil po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880-1888) do pražského semináře. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil jako kaplan na různých místech. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách.
Jako kněz bezúspěšně usiloval o o reformu církevních řádů. V letech 1918-1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné vsi. Po jeho smrti v Klenčí zřídili Muzeum Jindřicha Šimona Baara.
Již za studií psal verše, básnické činnosti se věnoval celý život, ale hlavní oblastí jeho tvorby byla próza. Tematicky se jeho povídky a romány váží na osudy reformních kněží, na jejich konflikty se světskou i církevní hierarchií a na úděl farských hospodyň. Dalším námětovým okruhem je život venkovských lidí.
J. Š. Baar se dožil pouhých 56 let, umírá 24. října roku 1925.
