Na dnešní den též připadá Světový den mimů, o kterém jsem doposud neměla nejmenší tušení. Jedná se o celosvětovou iniciativu Světové organizace mimů na oslavu umění mimů a neverbální komunikace. Připomíná se tak 22. března, v den narození legendárního francouzského mima Marcela Marceaua. Slaví se od roku 2011 ve stále více zemích každý rok na čtyřech kontinentech.
Základem pro tento světový den se stalo setkání v roce 1998, kdy přijel izraelský umělec mimů Ofer Blum do Srbska, v té době ještě zvaného Jugoslávie, na krátké turné pořádané Markem Stojanovicem, jeho přítelem a spolužákem z mezinárodní školy mimů Marcela Marceaua v Paříži.
Zde poprvé Blum a Stojanovic hovořili o založení Světové organizace mimů, ještě pod tímto názvem a Světového dne mimů. V té době byl Marcel Marceau stále naživu, stejně tak jeho škola, leč Blum a Stojanovic byli v té době zaneprázdněni svou kariérou a teprve v roce 2004 byla Světová organizace mimů oficiálně zaregistrována jako nevládní a nezisková organizace v Srbsku, kde bylo „papírování“ nejjednodušší a myšlenka Světového dne mimů byla zpět „na stole“ (kde zůstala do roku 2011).
V roce 2007 Marceau zemřel. Po čase se Blum a Stojanovic znovu vrátili k myšlence zřídit Světový den mimů na oslavu dne, kdy se Marceau narodil, tentokrát se to již povedlo. Světový den Mime se slaví dne 22. března od roku 2011 ve většině zemí, ale stále existuje několik zemí, zejména v Jižní Americe slaví ji dne 22. září. Světová organizace mimů uznává „Journée Mondiale du Mime 2011“ jako první oslavovaný Světový den mimů.
Při této příležitosti se nedá zapomenout na výborná čísla českých představitelů této profese – pánů Borise Hybnera a Jaroslava Čejky.
