Čin francouzských nepřátel, vyšinutých českých žhářů nebo nedbalost? Tuto otázku si historici kladou v souvislosti s požárem Prahy, který vypukl v červnu 1689 na Starém Městě.
Jaro toho roku bylo velmi suché a v den požáru navíc vál silný vítr. Plameny proto rychle přeskakovaly z jedné střechy na druhou. Situaci zhoršila i skutečnost, že požární vědra na vodu, která stávala na ulicích, byla prázdná. Hořelo až do druhého dne. Popelem lehlo více než sedm set domů. Mezi nimi šest kostelů, deset synagog, téměř polovina židovského ghetta, Nové Mlýny, domy v dnešních ulicích Na Poříčí, Dušní nebo v Petrské čtvrti.
Byly i oběti na životech. V jedné ze synagog zahynulo kolem 150 lidí, kteří sem přišli hledat útočiště. Lidé umírali i na jiných místech. Oheň značně poškodil i jeden z do té doby nejvýraznějších panoramatických kostelů – chrám sv. Jakuba Většího na Starém Městě; ve své době jeden z nejvyšších a nejdelších gotických kostelů v Praze. Později byl opraven, ovšem dostal už moderní barokní kabát a byl zkrácen a zmenšen.
Po požáru se městem rychle rozšířila zpráva, že byl dílem Francouzů. Svatá říše římská, do které spadalo také České království, tehdy totiž vedla válku s Francií. Říká se jí devítiletá nebo válka o falcké dědictví a šlo o velmi rozsáhlý konflikt, ve kterém se většina západo- a středoevropských zemí, snažila zabránit francouzskému králi Ludvíku XIV. v další územní expanzi.
Požár z června roku 1689 tedy může být klidně i dílem náhody, anebo vyšinutých žhářů, kteří požár založili po vlivem dobové protifrancouzské hysterie. Ať tak či tak, významnou část historického centra Prahy tento požár naráz připravil o její středověkou tvář, kterou nahradila podoba barokní.
Byly i oběti na životech. V jedné ze synagog zahynulo kolem 150 lidí, kteří sem přišli hledat útočiště. Lidé umírali i na jiných místech. Oheň značně poškodil i jeden z do té doby nejvýraznějších panoramatických kostelů – chrám sv. Jakuba Většího na Starém Městě; ve své době jeden z nejvyšších a nejdelších gotických kostelů v Praze. Později byl opraven, ovšem dostal už moderní barokní kabát a byl zkrácen a zmenšen.
Po požáru se městem rychle rozšířila zpráva, že byl dílem Francouzů. Svatá říše římská, do které spadalo také České království, tehdy totiž vedla válku s Francií. Říká se jí devítiletá nebo válka o falcké dědictví a šlo o velmi rozsáhlý konflikt, ve kterém se většina západo- a středoevropských zemí, snažila zabránit francouzskému králi Ludvíku XIV. v další územní expanzi.
Požár z června roku 1689 tedy může být klidně i dílem náhody, anebo vyšinutých žhářů, kteří požár založili po vlivem dobové protifrancouzské hysterie. Ať tak či tak, významnou část historického centra Prahy tento požár naráz připravil o její středověkou tvář, kterou nahradila podoba barokní.
