Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem.
Na Velký pátek byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se přibližně v tento čas konají obřady, které mají tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. V mnohých kostelech se také koná pobožnost křížové cesty. Velký pátek byl dnem hlubokého smutku a připomínky samotného ukřižování
V tento den se nesmělo prát v potoce prádlo, protože by se prý namáčelo místo do vody do Kristovy krve, ale zvykem bylo plavit koně, aby byli zdraví a bujní. Nesmělo se orat, sít ani okopávat. Hospodáři se modlili za stromy, aby dávaly bohatou úrodu. Lidé vstávali před východem slunce a chodili se mýt do potoka, aby byli zdraví.
Velký pátek má v sobě mnoho tajuplného a magického. V Erbenově baladě ze sbírky Kytice se vypráví, že se na Velký pátek na několik hodin otvírají poklady země ve skalách, sklepeních a jeskyních. Pokud se někdo nechá bohatstvím okouzlit tak, že zapomene na čas, skála se zavře a nešťastník v ní zůstane na celý rok uvězněn.
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.
