Patnáctý říjen 1984 se zapsal do historie československého horolezectví velkým písmem. Nejvyšší horu světa, Mount Everest (8850 n. m.) tehdy zdolali první českoslovenští horolezci. Na vrchol vystoupili Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka, doprovázení šerpou Ang Rithou. Psotka při sestupu zahynul.
Československá výprava zdolala vrchol Mount Everestu více než 31 let ode dne, kdy sir Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej vystoupili na jeho vrchol jako první.
Vědecko-horolezecká expedice na Everest v roce 1984 se přitom nerodila lehce a do posledních chvil se nevědělo, zda se vůbec uskuteční. Jejím vedoucím byl docent František Kele, cestovatel, horolezec a přírodovědec. V horolezecké skupině bylo čtrnáct Slováků a dva čeští horolezci.
Čtrnáct dní trval pochod himálajskými údolími, 6. září dosáhla karavana výšky 5400 metrů, kde byl postaven základní tábor. Pak vznikaly výškové tábory a ve výšce 8300 metrů byl postaven malý stan pro vrcholové družstvo.
Ve čtvrt na čtyři odpoledne 15. října 1984 byla na vrcholu světa vztyčena československá vlajka. Demján, Psotka a Ritha zdolali Everest bez kyslíkových přístrojů, takzvanou polskou cestou jižním pilířem.
Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili. Vysílený Demján dorazil do druhého tábora, ráno se dovlekl Ang Ritha se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále. Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí a teprve další den jej nalezl Jozef Just vpravo od sestupu mrtvého. Psotka byl pochován v trhlině ledovce, na kterém si chtěl odpočinout.
