Pavel Nešleha byl český malíř, kreslíř, grafik a fotograf, výrazný představitel generace 60. let a českého nekonformního, avantgardně zaměřeného moderního umění. Za grafickou a kreslířskou tvorbu získal řadu ocenění. Samostatně vystavoval od roku 1966, kolektivních výstav doma a v zahraničí se zúčastňoval od roku 1965.
Narodil se v Praze 19. února roku 1937. Po absolvování Výtvarné školy v Praze (1952–1956), studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru monumentální a užité malby prof. Aloise Fišárka (1956–1962). Abstraktně koncipovaná diplomní práce, navržená pro prostor Divadla hudby do Hradce Králové, byla z ideologických důvodů zakázaná a zničena; studium končil souborem expresivních maleb z nižších ročníků – získal cenu školy.
Po ukončení povinné vojenské služby (1962–1964) začal vystavovat. Na jaře 1968 získal stipendium francouzské vlády do Paříže, uskutečnil řadu studijní cest. V roce 1968 se oženil s Mahulenou Hromádkovou (Mahulena Nešlehová – historička moderního umění). Nabídka pedagoga v oboru kresby na Akademii výtvarného umění v Kasselu, kterou v roce 1970 získal, byla českými úřady zamítnuta. Povolení k výjezdu nedostal.
Roku 1977 se mu narodila dcera Johanka (Johana Nešlehová – matematička). Za normalizace (1970–1989) patřil do okruhu Jindřicha Chalupeckého. Spoluzaložil (1987) skupinu Zaostalí. V roce 1990 obdržel tvůrčí grant The Pollock–Krasner Foundation; od téhož roku vedl (do 2002) ateliér malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze; 1991 jmenován profesorem; 1995 se stal se členem S.V.U. Mánes.
V září 13. září roku 2003 nečekaně podlehl zhoubnému onemocnění.
