Viktor Preiss
Viktor Preiss má původ v divadelnické rodině, jeho matka Jindřiška Gabriela Preissová (*1926) byla herečkou a také rozhlasovou hlasatelkou. Přestože měl tedy Viktor k herectví předpoklady, původně se chtěl stát novinářem, nicméně na gymnáziu se začal věnovat poezii, k definitivní volbě vysokoškolského studia přispělo také přátelství s osobnostmi z herecké branže. Viktor Preiss vystudoval herectví na DAMU (1969) a v letech 1969-1983 působil na scéně Městských divadel pražských, od roku 1983 patří ke stěžejním oporám Vinohradského divadla. Na této naší přední scéně se Preiss vyprofiloval v jednoho z nejvýznamnějších českých herců své generace. Již několik desetiletí vyniká jako všestranný herec moderního projevu s civilním pojetím, přitom zároveň se schopností věrohodně ztvárnit psychologicky složité postavy širokého rozpětí, od dramatu až po frašku. Na jevišti Městských divadel vynikl v představeních Eurydika, Malované na skle nebo Faust. Na Vinohradech potom zaujal svými kreacemi v klasice jako Zločin a trest, Cyrano z Bergeracu nebo Záviš z Falkenštejna, s Hubačovou hrou Generálka absolvoval v 80. letech zájezd do Kanady, v posledních letech exceluje v hlavní dvojroli ve veselohře Brouk v hlavě. Pohostinsky účinkuje, mimo jiné i jako režisér, také na dalších scénách, například v Divadle Na zábradlí nebo v Divadle Na Fidlovačce. Z ocenění za práci na jevišti je nutno zmínit Cenu Thálie za muzikál Muž z La Manchy (1999). Od počátku 90. let je Viktor Preiss také pedagogem na pražské DAMU.
Tomáš Matonoha
Po ukončení gymnázia se neúspěšně pokoušel dostat na práva, nakonec vystudoval brněnskou JAMU (absolventským představením Tomáše Matonohy byla hra Ivo Krobota “Po letech”). V roce 1994 se stal členem brněnského HaDivadla, kde sehrál za dobu svého působení řadu rolí; za zmínku stojí např. hlavní úloha ve Faustovi, postava Veršinina ve Třech sestrách, jeden z exmanažerů v Top dogs či jeho účinkování v dramatu Král Oidipus, znamenitém režisérském počinu J. A. Pitínského. Krom domovské scény působil také v brněnském Divadle v 7 a půl, kde ho diváci mohli vidět např. v hrách Oči bludných hvězd, Repetent nebo Baummel.
Vedle divadelních prken si Tomáš našel svou cestu i k filmu; v něm se poprvé objevil v roce 1995 v malé roli v komedii Byl jednou jeden polda (1995) režiséra Jaroslava Soukupa. Do povědomí diváků se dostal díky filmům Divoké včely (režie Bohdan Sláma, 2001) a Mistři (režie Marek Najbrt, 2004). Dále hrál například ve filmech Vyhnání z ráje Věry Chytilové (2000), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (režie Vladimír Morávek, 2005), Muž, kterého chtějí (režie Irena Pavlásková, 2004), Gympl (režie Tomáš Vorel, 2007), Bestiář Ireny Pavláskové (2006) nebo ve filmu Bobule (režie Tomáš Bařina, 2007). Televizní diváci ho ovšem především znají ze seriálů – např. Rodinná pouta, Bazén, To nevymyslíš, Ulice, Trapasy, Comeback (2008).
Miriam Kantorková
Miriam Kantorková se narodila 13.3.1935. Je sestrou lékaře a bývalého maratonského reprezentanta Pavla Kantorka a violoncellisty České filharmonie Milana Kantorka. Původně chtěla být dětskou lékařkou. Od malička účinkovala v rozhlasových inscenacích. Maminka z ní chtěla mít klavíristku. Rozhodla se pro studium hudby na pražské Státní konzervatoři, kde vystudovala zpěv a klavír.
Během studia se věnovala ochotnickému divadlu. Dva roky vyučovala hudební výchovu pro nejmenší, pak dala přednost divadlu. Začínala jako konferenciérka, zpěvačka a herečka AUS Víta Nejedlého a přitom externě studovala na DAMU. Byla ve třídě vynikajícího herce a profesora Miloše Nedbala. Učila ji Vlasta Fabianová a Radovan Lukavský. Stála u zrodu poetické kavárny Viola. Hostovala v Divadle na Zábradlí, pak hrála v Divadle E.F. Buriana (až do jeho zrušení). Od té doby pokračovala jako hostující herečka. Hrála v souboru Maringotka, DEFB a DZB.
Často můžeme slyšet její hlas v rozhlasu nebo dabingu. Hrála v mnoha filmech. Poprvé se objevila v dramatu ŠKOLA OTCŮ (1957). Dále hrála ve filmu BLÁZNOVA KRONIKA, DIVOKÁ HOLKA, ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, KLADIVO NA ČARODEJNICE, DÍVKA NA KOŠTĚTI, dRAHÉ TETY A JÁ, ČAS SLUHŮ, DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO atd. Juraj Jakubisko ji svěřil druhou hlavní roli ve svém celovečerním filmovém debutu KRISTOVE ROKY (1967).
Film ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU získal několik ocenění – cena Zvláštní cena poroty, Stříbrná medaile na MFF v Moskvě (1967) a Stříbrnou sirénu na Přehlídce čs. filmů v Sorrentu (1969). Zahrála si i v několika seriálech, např. 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, ŽIVOT NA ZÁMKU a v současné době hraje dobrosrdečnou sestru Bobinu v televizním seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ.
S přibývajícím věkem začala hrát postavy babiček. Žije v pražských Vršovicích, v rodném domě. Má třiatřicetiletou dceru. Je dvakrát rozvedená. Pokud má volný čas, tak ho tráví v roubené chaloupce v Podkrkonoší.
