Jsou zprávy, na které člověk jen tak nezapomene, mezi ty smutné patřila bezesporu ta, o úmrtí skvělého českého herce pana Radoslava Brzobohatého, který zemřel před devíti lety, jen den před svými 80. narozeninami. Je jedním z těch, po kterém tu zůstala neuvěřitelná prázdnota a který opravdu hodně chybí a nejenom rodině.
Radoslav Brzobohatý se narodil 13. září roku 1932 ve Vrútkách. Dětství prožil v Jarcové na Valašsku, kde se po válce usídlila jeho rodina. Po vyloučení z gymnázia ve Valašském Meziříčí[2] se vyučil mechanikem pletařských strojů v Krnově. V roce 1954 vystudoval DAMU, působil v mnoha oblastních divadlech.
První filmovou roli získal v roce 1959. Šedesátá léta a počátek let sedmdesátých byly dobou, kdy měl Brzobohatý štěstí na nezapomenutelné role. Sám označil za své největší úspěchy trojici filmů Atentát (1964) Jiřího Sequense, Ucho (1970) Karla Kachyni a Všichni dobří rodáci (1968) Vojtěcha Jasného. Koncem 60. let také natočil slavný televizní seriál F. L. Věk, kde si zahrál hlavní roli a který nakonec narazil u komunistických cenzorů. Seriál a především “trezorové” filmy Ucho a “Rodáci” znamenaly určitý zlom v jeho kariéře. Komunistický režim se kvůli nim v době normalizace postaral o to, aby o výraznější filmovou roli delší dobu nezavadil.
Brzobohatý nebyl pouze hercem, ale také hudebníkem. Od dětství hrál na několik nástrojů – housle, basu, kytaru a trubku. Veřejně začal vystupovat již při středoškolských studiích ve Valašském Meziříčí a později v Krnově.
Hrál s ochotníky a taky v kapelách.
Radoslav Brzobohatý byl potřetí ženatý, pokaždé si vzal herečku. Z prvního manželství s Jarmilou Kolářovou má dceru Radanu. Jeho druhou ženou byla Jiřina Bohdalová, s Hanou Gregorovou žil od roku 1981 a měl s ní syna Ondřeje. Jeho nevlastní dcerou je Rola Brzobohatá.
Místem jeho posledního odpočinku je pražský Vyšehradský hřbitov.
Pane Radku, s úctou vzpomínám.
