V nové inscenaci Divadla Archa reflektují příběhy lidí z válečné Ukrajiny

Ukrajinští umělci se kvůli ruské agresi ocitli ve velmi těžké situaci. Doma ztratili své publikum a ke zbytku světa jejich hlas nedolehne. Kulturní centrum Jam Factory se sídlem ve Lvově proto oslovilo několik mladých spisovatelů, aby vytvořili texty, které by byly jejich vlastní reflexí současné situace na Ukrajině. Vznikla tak divadelní esej Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum ukrajinské spisovatelky Anastasie Kosodii, která vychází částečně z osobních zážitků autorky a její rodiny. Premiéra inscenace je naplánovaná na 17. a 18. března 2023 v Divadle Archa. Scénickou podobu textu vytvořila divadelní režisérka Jana Svobodová.

„Text Anastasie Kosodii mi v anglickém překladu ředitelka Jam Factory poslala 21. 5. 2022. Četla jsem ho se zatajeným dechem. Spisovatelka v krátkých, mistrně komponovaných větách popisuje denní rutiny lidí chycených do válečné pasti. Mluví o kráse, o lásce, o ranní hygieně, o touze se setkat a obejmout. To jsou témata každého z nás. Konkrétní situace pak vytváří význam. Válka tyto denní rutiny posouvá do absurdních rozměrů,“ říká Jana Svobodová.

Režisérka Jana Svobodová přizvala ke spolupráci pět performerek, každou z jiné evropské země. Inscenační princip je založen na „extrémním naslouchání“. Režisérka díky tomuto přístupu může nechat společně tvořit umělce spolu s netrénovanými performery. Mezi zkušenými hudebnicemi a performerkami stojí například Maria Kosiychuk ze Lvova, která ze scény mluví ukrajinsky.

Součástí inscenace, která vyniká sofistikovaným světelným designem Pavla Kotlíka, je projekce původního textu Anastasie Kosodii v češtině i angličtině. Performerky jej vnímají jako odrazový můstek pro pohyb, zpěv, hudební skladbu nebo akci se světelnými zdroji. Umělkyně samy unikátním způsobem pohybují světly, která jsou umístěna na pojízdných stojanech, samy sobě tak vytvářejí na jevišti hranici mezi světlem a stínem. Tato jejich „technická“ spolupráce přináší samostatné téma zodpovědnosti člověka k člověku. Téma, které se dotýká nás všech.

„Při uvedení „work in progress“ inscenace Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum na Festivalu Akcent setrvali diváci v hledišti dlouhé minuty v tichu a meditaci. Bylo to hodně silné,“ vzpomíná ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab

Kromě textu zasazeného do silných vizuálů, zní z jeviště originální hudba švédské zpěvačky, klavíristky a hudební skladatelky Lotty Karlsson. Ta je také jednou z performerek a sama na jevišti hudbu vytváří. V jedné ze scén zesílí účinek skladby housle další z performerek Rosy Berman. Všech pět žen se schází ve čtyřhlasém zpěvu.

Anastasiie Kosodii je spisovatelka a divadelní režisérka, které se narodila v Záporoží a posledních několik let žila v Kyjevě. Divadlo Archa uvádí její text v režii Jany Svobodové ve světové premiéře.

Inscenace vznikla ve spolupráci s centrem Jam Factory ve Lvově v rámci mezinárodního projektu Artists in War.

Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum trailer

Text: Anastasiia Kosodii

Koncept a režie: Jana Svobodová

Spoluvytvářely a účinkují: Rosa Berman, Amanda Doherty, Lotta Karlsson, Maria Kosiychuk a Sofia Velez.

Hudba: Lotta Karlsson

Zvukový design: Jan Sedláček

Světelný design: Pavel Kotlík

Technická spolupráce: Martin Krupa

Asistentka režie a produkce: Romana Sekáčová

Text Anastasie Kosodii začíná slovy:

„Ukrajinský národ je nejzpěvanějším národem na světě

Alespoň podle samotných Ukrajinců

Například náš repertoár

Obsahuje nekonečné písně o přírodě

Ty jsou většinou smutné

Národ oráčů a zahradníků, kteří často nejsou schopni sklidit úrodu.“ (ukázka z textu A.K)

Kompozice 3: V 5 hodin ráno

„…Přemýšlím, jak vypadá ráno Rusa, který odpaluje rakety na mé město,

Zda ten Rus před tím spí,

Zda ho budí jeho kolegové, také Rusové, zda si čistí zuby,

Pak sáhne po zubní niti,

stihne posnídat
otevřít nafasovaný příděl
rozpustit si jahodový nápoj
dát si keks a jablečná povidla vyrobená v roce 2013,

pak si otevře koordináty…” (ukázka z textu A.K)

Zdroj: Divadlo Archa

Foto: se souhlasem Jakuba Hraba a Divadla Archa