Recenze knihy: Co když žádné zítra nebude?

Co když žádné zítra nebude? Napadla vás někdy tahle otázka? Asi ne, jsme přece mladé a plné života.

Nicméně další knížka od Dagmar Digmy Čechové má přesně tento název a zatím ze tří jejich knih mě nejvíce nadchla. Má necelých 300 stránek a četla se vskutku sama.

Štěpánka Šťastná, už jen to jméno vyzývá k tomu, aby byla opravdu celý život šťastná. Jde to ale?

Zuzana Sedláčková, která si nechá říkat Zu, nerada jde s davem, je svá.

Obě ženy spolu od 12.ti let kamarádí, jedna je klidná, hodná, správňácká a druhá je jako oheń. Možná právě proto jejich přátelství vydrželo vše. Nebo skoro vše.

Slíbily si, že jejich přátelství přetrvá až do smrti. Nečekaly, že se to stane tak brzy, navíc že je ještě předtím rozdělí sám život. Štěpánčinou realitou, kterou se ze všech sil snaží mít pod kontrolou, tak otřese nejen zpráva o tom, že jednu ze svých nejbližších osob už nikdy nespatří, ale také nečekané dědictví. K jeho přijetí však vede jeden nepřekonatelný krok: odpuštění. Lze zapomenout na zradu, která jí rozklížila rodinu? A co když problémy s manželem i dětmi mají ve skutečnosti kořeny jinde a Zu se na poslední chvíli pokusí svou chybu napravit?

Knihu mohu jen doporučit.

Text a foto: Lenka Hudečková