Prima Hvězdné léto pod žižkovskou věží přinese osvědčené tituly i řadu novinek
Malá ochutnávka z Prima Hvězdného léta
Malé chytré lži
Autor: Joe DiPietro, režie: Pavel Khek, hrají: Petra Špalková, Veronika Arichteva, Robert Jašków, Michael Vykus
V komedii Malé chytré lži se s nadsázkou a obrovskou dávkou humoru tak trochu poznáme všichni. Rozesměje vás, kolik malých, ale opravdu chytrých lží je třeba k záchraně hned dvou manželství najednou. A jak snadno se dá všechno obrátit vzhůru nohama. Matka vždycky pozná, že v rodině začíná být něco špatně, ovšem její dobře míněná snaha vše změní v obrovské rodinné tsunami...
„V dobré komedii musí platit gogolovské ‚Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!‘, a to je u Malých chytrých lží prostě PRAVDA. Protože to, co naše postavy zažívají, zažil určitě každý z nás, a pokud bychom to nepřiznali, tak určitě to zažili naši kamarádi. Chci říct, že každý, kdo alespoň jednou v životě drobně zalhal anebo tedy neřekl celou pravdu, je vhodným adeptem pro tuto DiPietrovu léčbu smíchem.“
Pavel Khek
„Komedie Malé chytré lži mě zaujala především svou přímočarostí, vtipem i nehraním si na něco, co není. Je to půvabně napsaná, čistá komedie s poměrně jednoduchou zápletkou, ovšem pro nás - pro herce - to bude, myslím, radost hrát. A pevně věřím, že bude i radostí pro diváky. A jaké její téma ve mně zarezonovalo? No přece to jedno hlavní, o kterém tahle libůstka je, totiž mezilidské a partnerské vztahy!“
Robert Jašków
„Hra mě zaujala hloubkou postav a zábavným podáním morálního tématu. Setkal jsem se s tím už u jiné DiPietrovy hry Umění vraždy a líbí se mi autorův rukopis. Rezonuje ve mě téma rodiny. Jsem stále čerstvý otec a takovýto příběh, plný lidskosti, emocí a toho, co je člověk schopen udělat pro rodinu, a zároveň podaný vtipnou formou mě vážně moc baví.“
Michael Vykus
Přání
Autor: Roman Vencl, režie: Marek Němec, hrají: Jana Paulová, Marek Němec, Klára Oltová / Vendula Wronka, Ladislav Hampl / Roman Vencl
Hra Přání je plná jiskřivých slovních výměn a výborně vystavěných i překvapivých situací. Je vtipná, současně jímavá a křehká. Vypráví příběh o tom, že přání se plní. I ta nejtajnější. Dokonce i ta, která se splnit snad ani neměla…
„Moje postava Anna je mi blízká v humoru, kterým se obrňuje, i v sebeironii, jen mám to štěstí, že nežiju její život. Ale rozumím jí, imponuje mi její odvaha. Naslouchat lidem je součástí mé profese. Baví mě poslouchat příběhy, které mi lidé svěřují, a tak jsou v téhle hře jen ty, které se skutečně staly, žádné smyšleniny. Třeba znám matku, které trvalo dlouho pochopit, že než její předsudky a osobní očekávání je důležitější štěstí jejího syna, a nakonec se radovala z jeho vztahu s báječným partnerem. Nebo mi jeden známý vyprávěl, přímo se chlubil tím, že několik let vedle své oficiální rodiny má ještě jednu, aniž by to jeho manželka tušila. Dokonce mi povídal, jak to praktikuje, a tak vznikla postava manžela Anny.“
Jana Paulová
„Pamatuji se, že jsem hru dočítal s takovým spokojeným pousmáním ve tváři. S pocitem, že jsem s postavami prošel cestu, a to by dobrá hra měla vzbuzovat. Zároveň se tak ale stalo s lehkostí, což mě zaujalo. Křehkost a humor. Toho si cením. A téma? Upřímnost a cesta k ní skrze sebepoznání. To je téma, které oceňuji.“
Marek Němec
Oko tygra
Autor: Stefan Vögel, režie: Jakub Nvota, hraje: Marek Němec
Komedie jednoho herce o krizi středního věku. Markus Malin se rozvedl, našel si mladou přítelkyni a koupil sportovní auto, začal chodit do solária a boxerského klubu a teď po sedmi měsících může zodpovědně říct, že… euforie vyprchala a on by se rád vrátil ke své ženě Marion a dětem. Ti ovšem mají zásadní podmínku. Okamžitě začne chodit na terapii proti krizi středního věku. Jak směšné!
„Na Vögelově textu si cením otevřenosti a upřímnosti, až dětské naivity, kterou je hlavní postava obdařena. Mám toho chlapce z nižší společenské vrstvy rád i pro jeho až anatomické popisování procesů, které se dějí pod vlivem oxytocinu, i pro jeho ‚vystřízlivění‘ a pobraný rozum. Je to taková pohádka o poblouznění. Veselá i tragická. To jsou hlavní devizy hry Oko tygra.“
Marek Němec
Kouči v nesnázích
Autor: Norm Foster, režie: Jakub Nvota, hrají: Pavla Tomicová, Josef Polášek, Kristýna Frejová / Malvína Pachlová, Eva Leinweberová, Radek Zima, Bronislav Kotiš
Hal a Cindy jsou manželé a neúspěšní herci na volné noze, kteří se protloukají z jedné štace na druhou, až si jednoho dne řeknou, že musí přijít na něco, na čem vydělají skutečné peníze. A co je dnes v módě? No přece kouči. Lidé už sami sobě nerozumí, a tak kouč poradí, co si myslet a co říkat. Za to jsou lidé ochotni dobře zaplatit… Obratně napsaná situační detektivní komedie jednoho z nejhranějších autorů současnosti, plná bláznivých situací, vtipných dialogů a výbušného humoru.
„V této hře jako by se sešlo více žánrů, více barev a tónů, které autor v závěru obratně pospojuje dohromady. Mě nejvíc baví její základní příběh, v němž se dva herci rozhodují, že jejich kariéra je po letech už tak unavuje, že s tím musí něco udělat, a přesedlají na life koučing. To je velmi aktuální a vtipné téma, takové kolegy skutečně mám. A jak už to bývá, když se jim v nové profesi začne dařit a všem úspěšně radí naučené fráze o životě, jejich vlastní vztah začne být na odpis. Zachrání to velmi nečekaně jeden zahradník, který tentokrát není vrah, ale oběť. Ovšem to už je jiná rovina, jiná barva příběhu.“
Jakub Nvota
V závěji
Autor: Peter Quilter, režie: Jakub Nvota, hrají: Petra Hřebíčková a Jiří Langmajer
Venku je vánice a skutečná sněhová kalamita, která působí jako konec světa. Vycházet z domu se nejenom nedoporučuje, ale dokonce je to i zakázané. A přesto někdo buší na Patrickovy dveře. Sousedka Judith si totiž nutně potřebuje vypůjčit pár vajec. Značně excentrická žena se v Patrickově domě chová jako doma a vůbec se nebojí narušit jeho poklidný večer. Zoufalý Patrick se pokusí dostat Judith z domu za pomoci policie, ta ho ale upozorní, že je jeho povinností nechat ženu u sebe a nevystavovat ji nebezpečí… Autor rozehrává vtipnou smršť dialogů a situací, kde nelze jen tak předvídat, co všechno se ještě může stát.
„Pro mě je vždy cenné, jak autor vymyslí příběh a v něm stvoří postavy, které věci vážné a bolestivé, o kterých se nelehko mluví, dokážou přežít díky humoru, který v sobě objevují. Nejde o zábavu, jde o humor, který nám v podstatě jako jediný pomáhá přežít to, co by jinak k přežití nebylo. A taková je i hra dramatika Petera Quiltera V závěji. Mluví o samotě, o zklamání, nechává nás v napětí, zda postavy po tom, co zažily, ještě jsou schopné uvěřit v normální vztah anebo něco ve svém životě změnit. To jsou všechno náročné záležitosti. A my díky nim skrz to procházíme s obrovskou dávkou humoru a vnitřní síly, jež v sobě ony postavy mají. Díky tomu nám dokážou dát naději, že i my máme ještě šanci, čímž je pro mě ta hra silná.“
Jakub Nvota