Poděbradské lázeňské prameny

První z nich, pramen Hohenlohe se nachází hned v zámeckém příkopu při vstupu do zámku po pravé straně. Jen malý kousek od něj narazíme na Bülowův pramen, ten se nachází na nádvoří poděbradského zámku. Jméno dostal podle svého objevitele barona Bülowa, jehož pamětní deska se nachází u pramene. Objeven byl v roce 1904, první navrtání proběhlo v roce 1905 a utěsněn byl v roce 1955.

Pokud se vydáme cestou kolem Labe pod místním zámkem, za malou chvíli se dostaneme do Kubových sadů, kde je k vidění Svatojánský pramen. Jedná se o pramen nový, slavnostně byl otevřen před 12 lety, v červnu roku 2011. Za dalšími prameny se pak vydáme do lázeňského parku a jeho okolí.

Pokud do parku míříme přes Riegrovo náměstí, nemůžeme minout Riegrův pramen. Ten se stal jedním ze symbolů města. Navrtán byl v roce 1911 v hloubce 87 m. K jeho utěsnění došlo v roce 1972. V současné době je pítko na Riegrově náměstí napájeno z lázeňského rezervoáru minerální vody. Kousek od hotelu Libuše je pak nádherný Eliščin pramen. Ten byl navrtán v roce 1910. Naleznete ho tryskat z měděné vázy do skleněné půlkoule, která je zakrytá secesní kovovou stříškou nesenou na sloupcích. Celá konstrukce je ozdobená různými motivy z říše rostlin, volutami a štítky.

Uprostřed lázeňského parku je pak nepřehlédnutelná Kolonáda profesora Libenského z roku 1938 podle návrhů architekta Vojtěcha Kerharta. Tzv. Nová kolonáda je zbudována nad pramenem profesora Libenského, který je dodnes aktivní. Stavba navazuje na sloupovou promenádu. Uvnitř kolonády je pak pramen Boček, jedná se o jeden ze tří vrtů, který v současnosti zajišťuje celý provoz lázní.

Trnkův pramen se nachází na konci parku proti vlakovému nádraží. Umístěn je v moderním altánu, jehož podoba byla dána při celkové rekonstrukci parku dle návrhu ing. arch. Tomáše Jiránka. Navrtán byl v roce 1911. V ulici Za nádražím se pak nachází jeden u méně známých pramenů. Jedná se o Žižkův pramen, ten prošel v roce 2011 rekonstrukcí a na zimu se uzavírá.