Neratov je malá obec, která přináleží pod Bartošovice v Orlických horách. Nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Před 2. světovou válkou šlo o samostatnou obec s vlastním katastrálním územím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1550. Vznik obce je spojován s existencí sklárny, která zde koncem 15. století vznikla v souvislosti s kolonizací Orlických hor německým obyvatelstvem.
V současnosti je místo známé především díky Kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který se do povědomí lidí dostal hlavně kvůli své prosklené střeše. Kostel byl v letech 1723–33 vystavěn pravděpodobně podle plánů G. B. Alliprandiho. Zajímavá je především jeho severojižní orientace. Ránu, ze které se doposud vzpamatovává mu zasadila 10. května 1945 Rudá armáda pancéřovou pěstí. Vznikl požár, kterému podlehla střecha. Kostel je rekonstruován od r. 1990.
Nás ale hodně zaujal třeba i fakt, že o chod obce a život v ní se z velké části stará Sdružení Neratov, které pod svá křídla vzalo velkou řádku různě postižených občanů. V obci jim poskytují ubytování i práci, dle schopností a možností. Přímo v Bartošovicích, kde jsme podvakrát byli ubytovaní mají i chráněnou dílku s obchůdkem, kde se dá koupit nádherná originální keramika, výrobky z textilu, v Neratově pracují v místním minipivovaru, či v zahradnictví.
Je to takový zapomenutý kousek naší země u polských hranic, kde se tak trošku zastavil čas, kde nikdo nikam nespěchá, kde vás během pár minut s úsměvem na rtech pozdraví spousta lidí, aniž by vás znali.
Je mi jasné, že pokud se někdy do této lokality dostaneme, tak Bartošovice a Neratov nemůžeme vynechat.
Znám Neratov nejen z tvých fotek, ale i od jiných lidí, je o úžasné místo. Ráda bych se tam také jednou podívala, ale to bych musela mít aspoń dva životy….Krása.
Jo, věřím, že by se Vám tam líbilo zrovna tak, jako nám….Čím je člověk starší, tím spíš taková místa dokáže ocenit…
ano, pamatuji doby, kdy jsme začínali s manželem jezdit, ale kostely nás nebraly.. a poslední roky se zastavíme u každého, který nás jen trochu zaujme .-)
no tak to já kostely měla ráda asi odjakživa, vždy mám pocit, že se v nich vnitřně zklidním + opravdu obdivuji tu nádheru, kterou naši praprapředci byli schopni vystavět
Tak to mě moc nezaujalo, i když taková svatba v tomto kostelíku může být netradiční.
On to není žádný kostelík, ale docela dost velký kostel. Co chvíli se o něm někde psalo či píše, ale každý má jiné preference, to je jasné. Nám to místo jednoduše učarovalo, nejen kostelem, ale hlavně lidmi…
aha, děkuji za vysvětlení…