Během podzimních dnů můžeme obdivovat barevné proměny listnatých stromů. Za pěkného počasí nás podzim přímo zve do pestrého království stromů. Máte svůj oblíbený strom už od dětství nebo vás naopak až poslední dobou přitahuje ten zajímavý strom v parku, ani nevíte proč?
Já jsem tedy spíš ten druhý případ. Zjistila jsem, že mě na procházkách už z dálky dokáže některý strom zaujmout. I když ještě ani nedokážu odhadnout tvar listů nebo plodů, ráda tipuju, jaký druh stromu to může být. Pak si svůj odhad ráda ověřím ve stínu tichého krasavce.
Zjistila jsem, že poslední dobou mé oči záhadně sklouzávají hlavně k dubům. Možná ani není divu. Pro spoustu národů to býval posvátný strom. Římané ho zasvětili Jupiterovi, Slované zase Perunovi, bohovi bouře a blesků. Dub prý údajně dokonce přitahuje blesky díky svým hlubokým kořenům. Spousta dubů však zásah blesku přežije a klidně nám tu dělá společnost několik set let. Duby jsou tak nejen kvůli svému tvrdému dřevu symbolem síly, odolnosti a odvahy. Možná tedy pod korunou dubu chci načerpat trochu jeho nezdolné energie do náročných dnů? Kdoví…
Ovšem nezajímají mě jen a pouze duby. Když se procházím ve stínu lip, vždycky si vzpomenu na svou mámu, která milovala vůni lipového medu. Pod lipami nejraději odpočívám z kraje léta, kdy jejich květy omamně voní a v korunách hučí stovky včel. Jejich srdíčkové listy jakoby nám snad chtěly připomenout, ať nezapomene poslouchat své vlastní srdce. Vůbec se nedivím, že byl tento strom vybrán jako náš národní ❤️
Vrby sice nemají krásný tvar listů, ale přesto mají svůj nezaměnitelný melancholický půvab. Pokud je člověku opravdu smutno, vrba jakoby ho téměř chtěla chápavě pohladit po hlavě svými svěšenými větvemi a vyslechnout jeho tajemství. Však my sami někomu občas děláme “vrbu” 🙂
Máte taky své přátele v říši stromů? Klidně napište do komentářů 😉
PS: Věděli jste, že na podzim mají stromy svůj svátek? 20. října slavíme Den stromů. Právě okolo tohoto data se pořádají hromadné výsadby stromů pro veřejnost a další zajímavé akce… Víte o nějaké ve svém okolí? Můžete se podělit níže 😉
Mám ráda velké, až mohutné rozsochaté stromy, na druhu až tak nesejde – lípa, ořešák, dub…
zajímavé
U mě to není ani tolik o druhu stromu jako o tvaru. Tíhnu ke starším stromům které jsou jakoby poznamenané léty a tím co zažily.
Je pravda, že staré stromy jakoby v sobě nesly nějaké tajemství… Kolika událostem byly němými svědky, kolik generací odpočívalo v jejich stínu, co by nám tak povyprávěly, kdyby mohly?
Přesně tak. Občas na ně mluvím, asi si lidi kolem musí myslet že jsem blázen.
Teď nám ale povodí vykácelo všechny stromy v ulici tak je to hodně smutné. Nikomu nepřekáželi ale stejně museli pryč 😔