ZDRAVÍčko,
Marcela a Laura jsou matka a dcera.
Obě citlivé, senzitivní, jemné, jen bohužel občas ubližují mimo plné vědomí,
sami sobě, a to já trpím, když to vidím.
Proto při našem setkání, kdy jsem zahlédla malou, která mi hned s radostí vběhla do náruče se potulit, jsem si všimla, jak našlapuje a kroutí nožky. Takže po chvilce s malou, jsem se vrhla na velkou
a ihned se zeptala má-li 10 minut? Měla.
Šlo se školit.
Klasicky, postoj, držení těla, dýchání.
Tím, že to bravurně naučím maminku,
holčička to postupně odkouká,
stejně jako doteď okoukala a naučila se, tomu špatnému našlapování. Kdyby se ve všech školách učilo, co propaguji 18 let v golfu, od roku 2018 jsem to vydala písemně a postupně i trénuji =
Všem se uleví a budou fit.
Chvilku jsme společně praktikovaly, Laura kolem běhala a tvářila se spokojeně.
Teď to již UMí, ale záleží pouze (ještě několik let) na mamince,
půjde-li jí osobním příkladem. Že to prospěje i jí samotné, je 100%.
Znovu se s Vámi podělím, jak řádně držet tělo a dýchat:
Chodidla od sebe na šíři boků,
zapřít do země palec, malíček a patu,
střed plosky přizvednout,
uvolněné podkolenní jamky,
brada nad klíčními kostmi,
pohled ve výšce očí,
nádech nosem,
ramena a lopatky stahovat dolů,
tlačit palce do země,
výdech ústy,
vtahovat břicho.
Takto jednoduché to je.
Praktikovatelné kdykoli a kdekoli.
Stop výmluvám na čas, každý máme k dispozici 24 hodin denně.
Krúček po krůčku a pomaloučku ručku za ručku, kdekoli v hloučku a tady k tomu máte příručku:)
Za 10 dní, ale v dalším roce, se těším u příběhu 107 ze 137.
ZDRAVÍm
Wanda Vorlová, WV
