Jak se přestat soustředit na otěhotnění a uvolnit se
Rada za všechny prachy
Lidé mají rady na všechno a neváhají je použít. Tahle je moje nejoblíbenější. Za ty roky jsem ji slyšela… no mockrát. Paradoxně nejčastěji od žen, které otěhotněly téměř ihned.
Nesmíš se na to tak soustředit…
Vsadím se, že pokud se už alespoň půl roku snažíte otěhotnět a někdo z vašeho okolí o tom ví, tuhle větu už jste si taky vyslechly.
Jaký z ní máte pocit?
Chce se vám smát? Brečet? Spadl vám kámen ze srdce, že je to tak jednoduché, svět se rozzářil duhovými barvami a vy jste najednou plná naděje? Nebo máte chuť dotyčného (častěji dotyčnou) poslat do míst, kde nejsou vidět žádné barvy, natož duhové, protože vám to připadá jako totální nesmysl?
Jde to vůbec?
Překvapivě se v téhle radě skrývá velká pravda. Svět je plný dvojic, které o dítě usilovaly a teprve v momentě, kdy se své naděje vzdaly, žena otěhotněla. Klasickým případem jsou příklady adoptivních rodičů. To víme všichni.
Uvedení do praxe, to už je ale jiná věc. Jde vůbec přestat se soustředit na otěhotnění, když miminko je to jediné, co si momentálně přejete a když se s časem vaše přání mění v posedlost?
Jde, ale ztuha.
Pokud chcete dosáhnout okamžiku, kdy se „na to nebudete tak soustředit“, budete do něj muset „dozrát“. Budete si bohužel muset sáhnout až na samotné dno, pěkně se v tom bahýnku pocitů vyčvachtat a teprve až si prožijete zoufalství ve své nejsurovější podobě a vnitřně se smíříte s tím, že existuje reálná MOŽNOST, že vlastní děti nepřijdou, teprve potom dojdete do bodu X. Do bodu konce i začátku, kde je úlevné emoční vakuum a kde konečně pocítíte klid.
A v tomto bodě „se na to nebudete tak soustředit“. Bude vám lehko na duši a tak nějak vám bude všechno fuk. Pocit je to veskrze příjemný až lehce euforický. Zároveň se při tomto odevzdání se životu uvolní rozpuštěním emočního bloku veliké množství energie, které dokáže výrazně změnit váš život – neřeknu vám jak, bývá to individuální, od absolutního semknutí partnerů až po rozchod, od rozhodnutí dát výpověď v práci až po stěhování do jiné země. A ano, třeba se dočkáte i vysněného miminka.
Bez téhle nepříjemné cesty to ale zřejmě nepůjde. Jo, leda byste měly své myšlenky zcela pod kontrolou, což ovšem, není-li vaše druhé jméno Osvícení, není příliš reálné.
Příjemnější cesta
Nicméně existuje taková malá „objížďka“. Než se ponoříte do hlubin své duše, zkuste si nejprve s partnerem stanovit termín, do kterého necháte pracovat osud. Třeba – do Vánoc tomu necháme volný průběh, pak se obrátíme na odborníky. Dřív ani ťuk. Tím získáte v tom emocionálním chaosu, který kolem úporných snah o početí vládne, alespoň malý prostor, kde můžete i při snažení chvíli volně dýchat. Co bude po Vánocích teď vůbec neřešte, to v tomto okamžiku není důležité. Třeba si pod stromeček nadělíte 2 čárky a bude po odbornících. Nám se to povedlo o měsíc dřív…
No, nic není zadarmo, takže až vám dobří lidé budou zase jednou radit, ať se na zplození dítěte tak nesoustředíte, pokuste se potlačit prvotní nával vzteku a vnitřně se usmějte, protože oni nevědí, o čem mluví.
A já vám z celého srdce přeji, abyste se v žádném bahně nečvachtaly, abyste se vlastně ani moc nenamočily a co nejdřív se radovaly z nového života.
P.S. A abyste věděly, sama jsem takovým již nečekaným překvapením!
Zdroj foto:Pixabay.com
