ECHTdebilství POKRAČUJE
Stejně tak, jak pokračuje září, pokračuje i náš vtipný život. Samík už rozdává svačiny rovnou od dveří. Děti si diktují, na co by měy druhý den chuť. Já mám na ledničce seznam věcí k nákupu pro Péťu, Terku a další prvňáky i druháky. Samík má prostě velký srdce a kdyby měly děti ve škole hlad, můžou přijet po obědě i k nám domů. Samík má sice trenink, tak nebude doma, ale můžou si tu pohrát!
Minulý týden paní učiteka do notýsku napsala, že máme donést 150kč na SRPŠ. A protože jsme rodiče i přátelé školy, poslali jsme obratem peníze zpět. Jenže spojka zařídila všechno jinak. Nejspíš si paní učitelka vzala peníze na SRPŠ z peněz na fotky, a tudíž řekla spojce, že je nepotřebuje. Spojka to pochopila a rázem rozdala padesátikoruny kamarádům. Dodatečně bych poděkovala paní Suchánkové, která doběhla mého muže a 50kč mu vrátila.
Taky čip na obědy nám značně zasáhl do života. Když jsme ho nemohli dva dny najít a Samík ho nevydoloval ani z učitelky, ani z družinářky a dokonce ani z kuchařek, šla jsem ho dolovat z paní, co nás kasíruje za obědy. Ani ta ho neměla nikde pod kasou nebo klávesnicí, a tak jsem koupila čip nový. Jaká náhoda, že zrovna ten den, 3 hodiny poté, přišel Sam domů s čipem na krku, že ho našel, ale že nefunguje. Aspoň bude Kiki do první třídy vybavenej. Počítat už umí, rozklad slov zvládá bravurně, tak už má i čip! Ještě vyrůst tak půl metru a možná dosáhne i na lavici..
Dnešek všechno to snažení krásně završil. Kluci mají na ráno připravený oblečení v komínkách na gauči, stačí se jen oblíct. Volali mi skrz chůvičku, že Kiki nemá slipy. Pak volali, že je má. Pak volali, že Samík má jen jednu ponožku, tak jsem sešla dolů a druhou mu vytáhla zpod zadku(to se stává asi obden). Potom se Kiki odmítl oblíknout do mikiny, protože tu už měl včera!! Tak jsem ho poslala, ať si vybere jinou nahoře ve skříni, jakoukoliv. Přišel, že neví, jakou si vybrat, když je jich tam tolik. Přinesla jsem mu jí. Pak si čistili zuby a čuměli na pohádku. A Samík do toho snídal! Takže moc nečistili. Taky to Vaše děti dělaj? Nasírá mě to. Pak se měli napít vody. První se napil Samík, Kiki řval, že mu nechal málo. Dolila jsem mu a on řval, že už nechce. Pak sem dala Samíkovi aktovku do ruky, vše mu do ní připravla, učení, svačinu, pití, ořezala jsem mu pastelky a spravila notýsek. Šli jsme se obout. Šli jsme do auta. Jedeme, hrajou Zagorku a Svěráka s Uhlířem, já si říkam, že už jezdíme krásně načas a vystupujeme u školy. Samík se odepne a zjistí, že nemá aktovku! Verun se odepne a myslí, že ho zabije. Poslala jsem ho do školy, aby se omluvil a vyřídil, že jí asi za 20minut přivezu. Kikinka jsem odvedla do školky, přezul si bačkůrky a já zas jela domů a zpět s aktovkou, která zůstala u botníku. Ve škole vyvolali žáka Samuela Stehlíka rozhlasem a on si SNAD aktovku dones až do třídy.
Happyend. Až na to, že jsem včera dětem ve školce rozšlápla lžíci na boty a Stelince ztratila lahvičku na pití. Život je krásnej, jenom někdy je v něm až moc srandy.
verun
PS1: Naše vypěstovaný dýně máme jako dekoraci na schodech. Kiki je rozpíchal hřebíkem, a tak už je nemáme jako dekoraci na schodech. Máme je jako polívku, koláč, kaši, pečený, vařený, mixovaný, krájený. Jestli Vám přijde, že jsme trochu do oranž, není to mejlka.
PS2: Francouzský buldoček není druh psa, co by potřeboval kilometry procházek. Opravdu ne. Když pošlu Vašíka vyčůrat a dopustim se tý zrady, že zůstanu doma, vleze si po lenochodsku na lavičku v altánu, kde čeká, až mu zas otevřu.
PS3: Zjistila jsem, že jsem tlustší než Bridget Jones a starší než Ježíš! Ježiš!!!
hihi