Pro mnohé rodiče v České Republice je slovo chůva velmi kontroverzní. Dle mého názoru není až tak vina na straně rodičů, jako spíše na jejich okolí. Lidé okolo se dívají na ty, co mají chůvy, dost pohorší.
Odsoudí vás vaše okolí, když si vezmete chůvu k dětem, nebo ne?
Často slyšíme námitky:
„Proč máte chůvu, to se nedokážete postarat o vlastní dítě?“
„A co babičky, ty se nezapojují?“
„Copak si to neumíte zařídit tak, abyste se doma u dítěte vystřídali?“
„Proč jste si dělali dítě, když se vám o něj stará cizí člověk?“
A takhle bychom mohli pokračovat dále, lidé si vždy něco najdou. Ale copak nemůžeme vlastní dítě dát na hlídání, pokud potřebujeme něco vyřídit nebo pracovat? To potřebujeme svolení okolí?v
Zajímavé je to, že když dítě chodilo do jeslí, tak nikdo neřešil to, že ho rodiče někam „šoupnou“ a jdou pracovat. Podle mě je mnohem lepší, když si na pár hodin zavoláte chůvu, dítě může být doma (prostředí, které důvěrně zná) nebo na hřišti, chůva se mu věnuje plnohodnotně a vy můžete v klidu do práce, cokoli si vyřídit anebo si prostě jen na chvíli odpočinout.
Už více jak rok hlídám děti v České republice (předtím jsem působila jako au-pair ve Francii), proto mohu říct, že toto téma začíná u nás narůstat. O hlídání dětí je velký zájem, zároveň je to u nás stále dost kontroverzní téma. Na rodiče je kladen velký časový tlak, ze kterého jsou pak fyzicky i psychicky vyčerpáni. Pokud ale ve společnosti řeknou, že mají teď chůvu a zašli si na 2 hodiny do kina, jsou většinou společností odsouzeni.
Je pravda, že v zahraničí jako v Německu, Itálii, Španělsku, Anglii nebo Francii má chůvu téměř každé dítě a nikomu to nepřijde divné, naopak je divný ten, kdo chůvu nemá. Tak co je správně?
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že děti v zahraničí jsou v jeslích, ve školce nebo škole, pak v družině a často je vyzvedává chůva a jsou s ní až do večera. Zdejší rodiče ale nemají jinou možnost…Neříkám,že tento model je správný. Upřímně, vůbec si nedokážu představit, že bych takto fungovala a viděla své dítě jen o víkendu
Opravdu bych nechtěla, abyste můj článek pochopili jako vybízení k tomuto modelu. Chci jen poukázat na to, jak to chodí v jiných zemích (co by se nám mohlo hodit tady v ČR můžeme převzít, co se nám nelíbí, nechejme být 😉 ). Např. ve Francii je mateřská dovolená u prvního dítěte pouhých 16 týdnů (6 týdnů před porodem a 10 týdnů po porodu). Tohle je opravdu odstrašující příklad, dítě ve 3 měsících není připraveno na dlouhé odloučení od matky! Prostě není!!!
V České republice už teď existuje spousta agentur, kde si můžete vyžádat reference a není nic jednoduššího než vzít chůvu a dítě na jedno odpoledne ven a vidět na vlastní oči, jak se chůva k dítěti chová a zase naopak.
Já jsem pro heslo „spokojení rodiče = spokojené děti“!
Děti jsou moje vášeň a čas strávený s nimi pro mě není vůbec práce. Ze svého okolí vím, že spousta dalších chův má toto nastavení obdobné. Takže pojďme do toho! Zkuste to! I tři hodiny týdně vám vykouzlí úsměv na tváři, věřte mi :). Obohatí to vás, i vaše děti!
© Veronika Švidrnochová
www.rodinajakofirma.cz
Zdroj foto: Pixabay.com
