Každá máme jiný start a zkušenosti, ale dost často mi chodí dotazy, zda ještě kojím, používáme umělé mlíko atd. takže můj příběh je takový: Nechci se opakovat, ale je celkem důležité zmínit, že se mi Timea narodila předčasně a akutním císařem, tudíž jsem mohla zapomenout na nějaké přikládání hned po porodu s romantikou ve třech, plnou emocí. Po probuzení jsem měla hlavu plnou sraček, smíšených pocitů, zmatků a byla jsem na to sama, Mária ke mně pustili až večer. Nicméně, o co jsem moc stála bylo, abych kojila. Nějakou dobu po zákroku přišla laktační, aby mi rozjela laktaci, ani nebudu popisovat, že se mi chtělo umřít bolestí… zbytečný se rozepisovat, prostě se podařilo. Mlíko mi teklo i ušima, krmila jsem celé podolí, ale i tak jsem musela odstříkávat, protože Timea byla moc slabá na to, aby sání utáhla. Za tři týdny pobytu v Podolí jsem si moc rad kolem kojení neodnesla, bylo toho moc a né vše se mi dařilo absorbovat. Timea sílila, tak se nám za pomoci laktační poradkyně, kterou jsem si pozvala domů a úžasné kamarádky, která mi nezdráhala posílat vlastní tutoriály, podařilo rozkojit.
No, kdo si prošel kojením, je asi zbytečné popisovat, jak moc bolestivé kojení může být. 5x denně jsem to vzdávala a 5x denně Mário stál u dveří, že jede koupit umělé mlíko. Do fáze, kdy jsem konečně mohla říct, že je to super, aniž by se mi kroutily palce u nohou (už ani nespočítám to množství zánětů), jsem se dostala až po dlouhých 2 měsících. Bylo to nekonečný!!!
Protože byla Timea neskutečně houževnatá a rozhodla se dohnat vrstevníky, intenzivní růstové spurty nás neminuly a moje kozenky to už ve večerním čase neutáhly, takže jsem zhruba po 3 měsících byla stejně nucena po umělém mlíku sáhnout.
Ne, neměla jsem jediný pocit selhání, ani nepřišla fáze paniky, že bude na umělém mlíku, jak občas některé mámy špatně přijímají… prostě měla hlad a já nechtěla být ještě víc vypsychovaná. Sama jsem vyrostla na Sunaru, no a podívej aká som fajnová 😀
Sice stále kojím, ale zůstaly jsme u rituálu večerního krmení z lahvičky. Jsme obě spokojené, nic nám nechybí, tak proč to měnit *angel*
Každé dítě je individuální a myslím, že nejdůležitější je, se řídit vlastním instinktem… *heart*
Mary
