27. 4. 2019 jsme se s rodinkou, díky výhře vstupenek v rámci soutěže ze stránek Kam s dětmi, podívali na Grand Veteran 2019, který měl premiéru loni a myslím, že ho ještě hodně ročníků v budoucnu čeká. Na své si tu přišel opravdu každý, ať už mladí nebo starší. Akce se konala v areálu Psychiatrické léčeny Bohnice, kde jsem bohudík byla poprvé – a doufám, že ne naposled. Tedy samozřejmě ne jako pacient My jsme přijeli do Bohnic MHD, jezdí sem od metra Kobylisy autobusy – konkrétně na zastávku Odra. Odtamtud je to příjemnou cestou cca 5 minut k hlavnímu vchodu do léčebny. Ústav byl založen počátkem 20. století (na průčelí vchodové budovy je uveden rok 1909) a byl tehdy společně s vídeňským ústavem nejmodernějším a největším obdobným ústavem v Rakousku-Uhersku. Oba ústavy měly dokonce stejného architekta Václava Roštlapila. Celý areál je chráněn jako kulturní památka. V roce 1964 byly jako památky zapsány kostel a zámeček, později byla ochrana rozšířena na celý areál nemocnice s výjimkou některých novějších staveb. Kostel svatého Václava se nachází v areálu bohnické psychiatrické léčebny naproti hlavnímu vchodu.
A nyní k samotnému festivalu. Letos se jednalo o II. ročník akce Grand Veteran – aneb zahájení veteránské sezóny. Jak se tatínkovi a Kájovi z domova na tuto akci skoro nechtělo, tak nakonec jsme se celá rodina báječně pobavili a zůstali jsme až do konce této vydařené akce. Káju jsme dokonce museli přesvědčovat, že opravdu už je konec a musíme domů. Pro něj byly největším zážitkem samozřejmě aktivity pro děti. Jako správného kluka ho nejvíc bavilo závodění autíček na autodráze (dálkové ovládání), jízda travnatým terénem s RC autem (dálkové ovládání) a jízda v buggy autech s Autoklubem ČR. Obdivovala jsem paní, která musela držet auto, navigovat malé jezdce, co mají dělat a mít jejich jízdu pod kontrolou. Náš Kája s oblibou tlačil na pedál plynu a já se v duchu modlila, ať kromě tyčky s ohraničením nesejme i něco jiného. Každopádně si na konci vysloužil pochvalu, že mu jízda moc šla. Byla jsem hrdá mamka ) Ještě musím říct, že tyto „atrakce“ pro děti jsme neplatili běžnými penězi, ale specifickou měnou, kterou si Kája musel zasloužit u jiných dětských stanovišť – všechny své grandíky, jak se měna jmenovala, si vydělal za splnění úkolů u stánků České národní banky, které byli i pro nás dospělé přínosem, protože jsme se mnohé dozvěděli. Kája nakreslil obrázek k příležitosti 100 let Československé koruny, složil puzzle – minci, bankovku, zahrál si pexeso….. bavilo ho to. Na akci nechyběly samozřejmě exhibiční jízdy vozidel. Mohli jsme zažít i jízdu historickým autobusem, ale tam už jsme Káju od autodráhy nedostali. Bohužel. Tak snad příště.
Občerstvení bylo různorodé, my si dali klobásu (hoooodně pikantní) a Kájovi jsme koupili hranolky. Pozornosti dam jistě neunikl stánek Dermacolu a pokud měly štěstí, tak se mohly pokochat dámami s historickými kočárky. Z čeho jsme s manželem měli, až husí kůži, byly ovšem panenky v nich. Ty byly naopak super moderní a popravdě jsme mysleli, že to jsou živé děti. Brrr…. Prohlédli jsme si taky novinku od Škody auto – Scalu. No a hned naproti „Škodovce“ byl opět velmi zajímavý „stánek“ – Cesta za snem. Pokud některé z těch borců neuvidíte na akci, tak vám doporučuji navštívit jejich internetové stránky a pustit si nějaké jejich video. Zrovna jsem byla od pátku smutná, nechci tu psát, kvůli čemu, ale po návštěvě tohoto stánku jsem si mnohé zas uvědomila. Že největším štěstím je, když jsem já a moje rodina zdravá. A klobouk dolů před všemi, kteří i přes svůj handicap dokáží strašně moc. https://www.cestazasnem.cz/
více informací GRAND VETERAN https://www.fkhv.cz/grand-veteran/
VÍCE FOTEK: https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.998202290571532&type=3
