Dnes bych vám chtěla představit tři krásné knížky z nakladatelství Kazda. V tomhle nakladatelství mají nádherné knížky hlavně o přírodě. Jsem moc ráda, že v nakladatelství knihami nezapomínají ani na děti. Obzvláště teď, když jsou děti doma víc, než jsme všichni byli zvyklí. Nechodí do školy, a teď už ani ven. Zabavit je dá někdy pořádnou práci. U nás se jako prima zábava osvědčily právě knihy. A když jsou to knihy, které nenásilně děti zábavnou formou vzdělávají, jsme spokojení i my, dospělí.
Je fakt, že díky knížkám z nakladatelství Kazda jsem se o zvířatech spoustu zajímavostí dozvěděla i já. Z některých informací jsem byla velmi překvapená, a spoustu si jich budu pamatovat právě díky těmto dětským knížkám.
Děti jsou hodně vnímavé, stačí si s nimi číst a pak si společně o knížce povídat, a budete překvapeni, kolik věcí si dokáží zapamatovat, jaké věci je zaujmou, a jaké třeba i rozesmějí. O vtipné postřehy nebyla při čtení nouze ani u nás, takže jsme se s vnuky při čtení často hodně smáli – a hlavně si pak i hodně spolu o knize povídali. Strávili jsme nad těmito knížkami spoustu fajn chvilek, a rádi se k nim budeme vracet.
Jaké že tedy knihy jsem s vnuky objevila a přečetla?
První knížka byla Kdopak se tu chechtá? Autor Jens Poschadel, ilustrace Tobias Pahlke.
V knížce se děti dozvědí, že vlastně nejen my, lidé máme city a pocity. Mají je i zvířata, a dokáží je vyjádřit. Jen je vyjadřují jinak, než lidé. Děti vědí, že zvířata můžou být třeba rozzlobená – vidí to třeba doma u domácího zvířete. Třeba že pes nemá vždycky náladu si hrát – je unavený, nebo prostě vrčí. Jaké pocity ale má?
Knížka se zabývá tím, jak zvířata prožívají lásku, strach, štěstí, smutek, radost a hněv.
Kapitola láska – dozvíte se třeba, že čápi, když se spárují, zůstanou spolu celý život. Když se partneři setkají, klapou si zobáky na pozdrav, objímají se krky a někdy spolu jakoby i tančí.
Opakem je třeba tygr, který žije samotářsky, se samicí se setká jen jednou v roce, aby se mohli spářit a mít mláďata. Pak se zase rozejdou – tygří táta vůbec své děti nepozná.
Strach – například malá lvíčata projevují strach tak, že skučí a naříká, vlk zase svěsí ocas a stáhne ho mezi nohy, skrčí se, sklopí hlavu a uši.
Pocit štěstí dokáže vyjádřit i neobratný nosorožec – prostě se zastaví a třeba si lehne, a klidně a bez hnutí si nechá vyzobávat malými ptáčky ze své kůže parazity, jako jsou klíšťata. Je přitom velmi spokojený, a dalo by se říci, že i šťastný.
Zvířata umí být i smutná. Možná se vám hned vybaví, že někdo roní krokodýlí slzy. Pozor – aby nedošlo ale k omylu. Krokodýl neroní slzy, protože by byl smutný – jen strávil dlouhou dobu na souši a zvlhčuje si takto oči. Smutek umí vyjádřit třeba slon. Umírající sloni vyhledávají místa, kterým se říká sloní hřbitovy – tato místa sloní rodiny pak při svých cestách navštěvují, potichu stojí a dotýkají se chobotem kostí zesnulých slonů.
Zvířata se ale umí i radovat – právě slon třeba při radosti nahlas troubí, objímá se s druhým slonem chobotem, někdy se ťukají kly. Dobří sloní přátelé společně pokyvují hlavou ve stejném rytmu a přitom vydávají hluboký bručivý tón.
Kočky zase při radosti tiše předou, na pozdrav druhé kočce vztyčí ocas, otírají se o sebe čumáčky, hlavou i celým tělem.
Zlost pak zvířata vyjadřují velmi výrazně. Třeba gorila stojí na zadních a hlasitě bubnuje rukama o hruď, mrož zase nahlas řve a ukazuje své ostré kly.
Pokud si chcete knížku prohlédnout, nebo koupit, klikněte zde: Kdopak se tu chechtá ?
Knížka Musí si lvi stříhat hřívu? Autor Svenja Ernsten, ilustrace Tobias Pahlke.
Tahle knížka velmi srozumitelně dětem popisuje, v čem se od nás zvířata liší, a čím nás i fascinují. Dozvíme se zajímavosti o zvířecích očích, uších, nose, jazyku, zubech.srsti, kůži, pažích, packách, zadečcích, nohách a tlapkách.
Třeba se dozvíme, že včela má dokonce pět očí – pomocí tří malých oček vpředu na hlavě rozlišuje světlo a tmu, dvě větší oči tvoří několik tisíc očiček, díky kterým včela vidí a umí rozlišit barvy – proto dokáže rozeznat barevné květy, ze kterých sbírá pyl a nektar.
Nosorožec má na svém čichovém orgánu dva dlouhé rohy, těmi se brání nepřátelům.
Víte, že i tuleň má uši – i když dobře schované? Slyší velmi dobře, i když má uši malinké, aby mu nevadily při plavání. Při potápění umí uši zavřít, aby mu do nich nenatekla voda.
Jazyk – už jste si někdy prohlédli hadí jazyk? Had má jazyk rozeklaný, vnímá jím nejen chuť, ale i pachy. Pokud mu hrozí nebezpečí, rozevře tlamu a jazykem syčí, aby zahnal nepřítele.
Srst – zvířata mají srst často po celém těle. Například lev má kromě srsti kolem hlavy i nádhernou hřívu. Stříhat si ji ale nemusí. Roste jen do určité délky.
Tahle knížka je plná spousty zajímavostí ze světa zvířat.
Pokud si chcete knížku prohlédnout, nebo koupit, klikněte zde: Musí si lvi stříhat hřívu?
Kniha Copak ze mě bude? Autor Svenja Ernsten, ilustrace Tobias Pahlke
V téhle knize je spousta fascinujících proměn ze světa zvířat a rostlin.
Děti se tu názorně a srozumitelně dozvědí, jak se z vajíčka, které všechny znají z kuchyně, může vylíhnout kuřátko, a jak se z kuřátka stane slepice.
Nebo třeba zjistí, proč chrousti létají venku jen každé 4 roky – jak dlouho probíhá jeho přeměna z vajíčka, přes larvu, kuklu až po brouka.
Nejenom zvířata jsou zajímavá – i rostliny mají svá kouzelná tajemství. Třeba tulipán – jak roste, než z něj je ta krásná jarní květinka.
Víte, co všechno se musí stát, než z malého jadérka vyroste jabloň, na které budou zrát krásná a dobrá jablíčka? I o tom je tahle knížka.
Brambory – ty děti znají jen z obchodu, nebo z kuchyně. Jak takový brambor roste, se dozví srozumitelně a názorně.
Muchomůrka – jak roste, a k čemu je v lese dobrá?
Příroda je velmi zajímavá. Proto děti tahle knížka bude moc bavit.
Pokud si chcete knížku prohlédnout, nebo koupit, klikněte zde: Copak ze mě bude?
U nás mají všechny tři knížky velký úspěch. Knížky jsou vhodné od 4 let, ale i můj tříletý vnuk je čte s námi a rozumí jim skvěle. Jen některé věci mu musíme vysvětlit podrobněji. Kde nestačí písmenka, pomůžou názorné obrázky.
Pokud chcete se svými dětmi trávit čas opravdu na 100 %, zkuste si s nimi číst. Ne jen před spaním, zkuste to přes den, kdy jsou děti vnímavé a můžete s nimi o tom, co čtete diskutovat. I s malými dětmi je to zábava – přidávají ke všemu svoje postřehy, a někdy se takovým čtením a povídáním spolu prosmějete. Každopádně chvíle s těmito třemi knihami jsou velmi příjemné. A až budou děti moct zpátky do školky a do školy, budou moct i svým kamarádům vyprávět, co se z těchto knížek dozvěděly.
Celý sortiment nakladatelství si prohlédněte zde: nakladatelství Kazda
