Všechny problémy, které se nám v životě nakupily, nás většinou tak děsí, že nad nimi jen mávneme rukou. Někdo se napřed rozzlobí, ať už na sebe, nebo na život, ale nakonec taky nechá všechno při starém. Je to totéž, jako si říci: “Nemá to smysl, stejně se nezměním, proč se tedy marně snažit… zůstanu takový, jaký jsem. Se svým utrpením alespoň umím žít.”
Proč věříte, že dosáhnete svého, jen když se rozzlobíte? Cokoli vydáváte, vrací se vám zpátky. Čím více zloby kolem sebe šíříte, tím více konfliktních situací vyvoláváte. Něco se vám stane a vy se rozzlobíte, pak se zase rozzlobíte kvůli něčemu jinému. Stále dokola. Nikdy se však své zloby nedokážete zbavit, vrací se vám jako falešná karta. K čemu to je? Vztek nebo zloba jsou pošetilé reakce; pouze jimi plýtváme energií. Znamenají i nechuť vidět život nově a jinak.
Mnohem užitečnější je však zeptat se sami sebe, jak je možné, že se dostáváte do tolika situací, které vás rozčilují? Co v druhých lidech vyvolává potřebu vyvést vás z míry?
Zdroj: Louise L. Hay: Miluj svůj život
Foto: Pexels
