Jeden moudrý člověk říká, že máme každý den na výběr.
Je tak snadné pomyslet si každé ráno, že je před námi zase další hrozný den. O to snadnější, že se nám naše ranní pravda vždy potvrdí. Pravda se totiž potvrdí vždy.
Jeden moudrý člověk říká, že máme každý den na výběr, a to žít buď v přátelském, nebo nepřátelském světě. Který si vyberete?
Už slyším zástupy těch, které říkají, že tohle přece není na nich. Možná vás překvapí, že ano, a výhradně. My si totiž sami vytváříme svůj svět. To, co nás potkává, jsou výsledky našich myšlenek. Vesmír nám jen dává najevo, co jsme si “přáli”. Proč to píši do uvozovek? Protože se nám plní i to, o co ani zdaleka nestojíme. Pak jsme rozladěné, ztrápené a vlastně dostaneme potvrzení o naší první ranní myšlence – o hrozném dni, který nám vyvstal v hlavě hned po probuzení.
A tak to chodí den za dnem. Vstáváme a uléháme s tím, že to nestálo za nic, protože jsme se pohádali se šéfem, špatně zaparkovali a platili pokutu nebo nám naše dítě sdělilo, že se máme připravit na návštěvu školy…
Svůj den si tvoříme skutečně sami. A můžeme si vybrat mezi těmi dvěma výše zmíněnými světy. Já si vybrala ten přátelský, ale než jsem se vymanila z nepřátelského, musela jsem ve svém kalendáři odtrhnout mnoho listů, nepočítaně. Několik košů by nestačilo k vynesení toho všeho balastu, nashromážděného po celé dlouhé roky čekání na zázrak.
Hodně se dnes mluví o zákonu přitažlivosti a já musím říci, že funguje naprosto spolehlivě. Dnes totiž na základě toho, že co je uvnitř, to se projevuje venku, žiji svůj spokojený život v souladu se svou duší. To jediné je totiž smyslem života – být na světě rád, obklopen lidmi stejného smýšlení a s vidinou krásnějšího zítřku pracovat na dnešku, který je klíčem k udržení se v přítomném okamžiku. Kde je totiž ukotvenost v přítomnosti, tam není myšlenek na trápení se minulostí a strachu z toho, co přijde.
Pokud byste chtěli vědět více (píši v přísudku “i”, neboť věřím, že jsou mezi čtenáři i muži), přijďte do skupiny na www.facebook.com/groups/cesta.k.sobe.
Zde najdete nejen mě, ale i další stejně smýšlející lidi a mou “poradnu.” Proč opět v uvozovkách? Protože já neradím, ale vedu. Vždyť ke své pravdě musí každý dojít sám. Jen ve vašem nitru jsou všechny odpovědi. Chce to jen okamžik rozhodnutí, že potřebuji nový impuls, abych se cítil lépe a lépe.
S láskou Marcela Horká
Zdroj foto:Pixabay.com
