Mnoho let praktikuji ozdravné cvičení Qi Gong a čistím se. V praxi to vypadá tak, že člověk velmi přirozenou cestou začne odmítat to, co nevibruje stejně, jako jeho energetické pole – začalo to uzeninami a cigaretami, potom televize, posléze některé vztahy, posuzování, negativita druhých etc…..všechno jsem opouštěla bez boje a nalézala na oplátku to, co jsem vnímala jako podporující. Bohužel jsem toho podporujícího nenacházela mnoho ve společnosti a systému a tak jsem se uchylovala více a více k jednoduchému stylu života, k přírodě, k samotě.
Pozorovala jsem to naše společenství spíše z povzdálí a sem tam se snažila integrovat , ale ono to bohužel nešlo. Celý systém jsem vnímala jako mor, který ničí i planetu a oni to nevnímají, ještě navíc spolupracují. Přestalo mne bavit hovořit s lidmi, kteří dávají moc do rukou prohnilých politiků a neuvědomují si, že každý má tu sílu být svobodný a má možnost pracovat sám na sobě, ale doopravdy, od piky, vědomě a upřímně sám k sobě.
Celý ten tyátr, který také mohu nazvat honbou za penězmi a mocí, akceptované zrůdnosti ve jménu profitu a jiné zločiny, které lidstvo páchalo na sobě a svých dětech se naštěstí pro mne řítil takovou rychlostí někam dopředu, že já, zpomalená svou každodení meditací v pohybu nebyla schopna nastoupit. Vlastně jsem už ani nebyla ochotná nastoupit , ale trápilo mne to…..
Radši jsem žila z minima, než abych zaprodala svůj život, svoji duši nenažrané firmě se sobeckými zájmy.
Slovo “krize” je v čínském mandarínu složeno ze dvou znaků :
NEBEZPEČÍ a PŘÍLEŽITOST a o to tady přátelé jde:
ano , čelíme jistému nebezpečí, ale je to zárověnˇobrovská příležitost změny k lepšímu pro nás pro všechny.
Možná mi to někteří budou mít za zlé, ale je mi dobře v tom zpomaleném světě a moc doufám, že až bude po epidemii, zůstane zpomalený alespoň natolik, že i já budu znovu schopna nastoupit.
