Vesmír je jen ozvěna: Jak propojit akci s vnitřní silou a dosáhnout úspěchu
Dnes vám budu vyprávět jeden příběh z nitra kurzu “7 KROKů, kterými osvobodíte Lva v sobě a začnete žít své sny!”, ve kterém objevujeme a učíme se, vy ode mě a já od vás, správně používat naši vnitřní Lví sílu tak, aby se nám v životě více dařilo podle našich představ. Možná se v příběhu také poznáte 😉
Nazvala jsem ho…
Nefunguje to, protože nefunguje Vesmír!
A máme ho! Největší trumf, jaký se dá vynést 🙂 Směju se, protože to donedávna byla MOJE největší past na Lva ve mně…
V době, kdy jsem ještě „venku“, tedy mimo sebe, hledala „nějaký pevný bod“, abych mohla „pohnout světem“ („Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí.“ řekl prý Archimédes.), mi do cesty „jako na zavolanou“ vešel se svými knížkami brazilský spisovatel Paulo Coelho.
Hltala jsem jeho „Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“, ale nepřečetla jsem si ten výrok dost pozorně a tak nějak jsem očekávala, že já budu jen tak pasivně „chtít“ a Vesmír se automaticky „strhá“ a udělá mi pomyšlení jen proto, že mně by se to tak líbilo 😀
Vesmíru to bylo jedno…
Protože o tom píšu, asi tušíte, že Vesmír se nijak neobtěžoval, a to ani poté, co jsem Coelha a všechny podobné samo-činné „objednávky do Vesmíru“ „za trest“ zavrhla a jala jsem se opatřovat si požadované okolnosti sama.
Většinou jsem si svou urputností požadované na „osudu“ „vyrvala“ – moje činy však měly nepříjemnou dohru.
Neměla jsem z „vydobytého“ tu pravou radost. Bylo tam příliš mnoho „ano, ale…“ a cítila jsem, že „násilím“ u sebe člověk nic a nikoho neudrží. Nakonec jsem o všechno “ne-moje“ stejně přišla.
A bylo mi hůř o to, že už jsem věděla, jaké by mohlo být pěkné něco úžasného „mít“.
Na ničem nelpěte
Pak jsem se dočetla (a zase si bohužel upravila podle svého), že se nemá na ničem „lpět“ a teprve potom, aha!, nám to Vesmír „za odměnu“ poskytne sám od sebe.
Nu, dobrá. Sice mi nebylo úplně jasné, co pak budu dělat s tím, o co vlastně nestojím (protože jen na tom můžu skutečně efektivně „nelpět“), ale „za zkoušku to stálo.
My Lvi jsme důslední, takže záhy jsem se naučila na většině věcí a lidí a zážitků opravdu netrvat…
Měla jsem radost ze svého domnělého poKROKu a těšila jsem se, jak teď, za moji dokonalou askezi, mě Vesmír zahrne vším, co on sám přece „vidí“, že si zasloužím…
Prohnilý Vesmír!
Nefungovalo to. „Aha, málo se „snažím“… Tak jsem ještě zodpovědněji ubrala na potenciálním „lpění“, až už jsem se prakticky obešla úplně bez všeho…
Budete se divit, ale trvalo mi zhruba rok!, možná i déle, než jsem si všimla, že už sice nejsem z ničeho nešťastná (že to nemám nebo „nemůžu“ mít nebo že s tím či oním člověkem nemůžu být), ale že pocit „je mi to jedno, hurá“ pozvolna přechází ve zděšené „je mi to jedno, ale proboha, začínám úplně vyhořívat!!!“. Protože z mého života vymizela všechna radost a těšení se a zá-žitky a můj životní „motor“ neměl žádnou Lví „potravu“. (Po letech jsem tuto svoji zkušenost podrobně shrnula v e-boocích Dobijte si baterky 1+2.)
„A ty se divíš?“ smála se (v dobrém) kamarádka intuitivní terapeutka, když jsem u ní chtěla „reklamovat“ ten „prohnilý“ Vesmír, kterému ona tolik „věří“… A pak mi vysvětlila, KDE byla díra v mých „vesmírných“ teoriích…
Vesmír je jenom OZVĚNA
Netvoří za nás, jen odráží to, co způsobujeme my sami našimi (ne)aktivitami.
Takže když „voláte k nebi přání“, aby „všechno bylo k mání“, nevrací se vám „všechno“, ale právě jen to „Haló! Haló!“. Když „tlučete“, aby vám bylo „otevřeno“, tak se vám neotevírají „všechny dveře“, ale slyšíte svoje vlastní „Buch! Buch! Buch!“.
Když se pokoušíte něco „u-kořist-it“ násilím (tedy negativní energií „strachu z ne-dostatku”), pak to před vámi bude znechuceně zdrhat, protože to odpuzujete.
Když naopak zasejete „já si tu sednu a počkám, co Vesmír udělá“, sklidíte, že „tu tak budete sedět, dokud se neprosedíte do soudného dne“.
Řešení?
Všechno spojit! Pustit se do akce, ale nelpět na konkrétní cestě a konkrétním výsledku. Rozhodnout se osvobodit svého Lva a opravdu se do toho vrhnout, ale nenutit Lva, aby u toho navíc podával pac a aby se mu to podařilo přes noc.
A jaké jsou vaše zkušenosti s “Vesmírem”? Podělte se do komentářů…
Zdroj foto: Jolana Fišerová
