Mno. Řídim a je to jízda…
ALE. Takové malé, nenápadné, neonové ALE…
Nejsem s to ohlídat sto blbostí. Lidi, značky, psy, povolenou rychlost, přechody, zpomalovací práhy.

Páji, jeď v tom SVÉM pruhu prosím, ano??? prosím mě spolujezdec.
Jo, to bych asi taky mohla. Nějak nebezpečně se přibližuju buď k autům, co by si rádi jeli po svém, nebo naopak k hraně chodníku.
Podívat se do zrcátka, dát blinkr, u toho nezapnout dálková světla, nenechat se oslnit lesklou mokrou silnicí. Komunikovat se spolujezdcem a smysluplně mu odpovídat bez desetimunutové prodlevy po každém jeho dotazu, poslouchat rádio, stáhnout topení.

Nezdá se ti, že je tu fakt děsný vedro???

Ani ne zlato, nesmíš být tak nervozní, ale klidně si můžeš sundat i to tílko…
Přeřadit….hm..náááá..asi trojku. Jo. Trojka je dobrá. ALe proč to autíčko vydává takové divné zvuky…Budu dělat, že je neslyšim. Hm. Můj spolujezdec ale tak taktní neni.
A jedeme dál.
Ty vado…kamion…autobus…a tramka. Kterou cestu si vybrat, to je ta otázka…

Jo a kočko, víš, že jen tak btw, mají auta na kruháči přednost…?
Hups.
Brzdíme rychleji, než by nám oběma bylo bývalo milé…

Hele, musíme si promluvit o udržování bezpečné vzdálenosti.
Jasně, to vím přesně co je. To je moje vzdálenost od všeho, co má kola…
Povzdech.

Představ si, že v zrcátku je Johny Depp a sprchuje se…
No, s kontrolou při odbočování nemám nejmenší problém, ale vybírá si to i jistou daň na mé pozornosti…
 
To ty lidi nevědej, co znamená přechod??? Booože. Odnikud se najednou vynořila ženská – a s dítětem. Njn, výchova dítek v Čechách. Ještěže mám vedle sebe spolujezdce, který mi stíhá o všem včas referovat.
No jo, ale co budu dělat, až on v tom autě sedět nebude?!

Pozor na semafor. Oranžová znamená “Zpomal”, ne “Projeď to Pájo, protože jsi drak…!!”
Okej okéééééj. Spojka, zařadit….brzda…..aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa….chcíplo to. To je tedy rozjezd.
Chm….a co třeba držet nohu na brzdě při rozjíždění se do kopce, což? Ne, že bych ta nervozní auta za sebou neviděla.
Ghost Rider v autě ze mě asi jen tak nebude. Mno jo. Říká se, že člověk řídí auto podobně, jako svůj život.

(….) 
Příště si musim vzít brýle na dálku, přestože v nich prý vypadám jak úča. Ještě hůř. Prý jak úča z porna…
Ale aspoň budu pančelka, co se třeba nevybourá a nikoho nesejme na chodníku nebo mimo něj.
A stejně mě ten bezpečnostní pás fakt brutálně řeže mezi prsama…

Jo a ještě přednost z prava!!! No tak to pardoooon, ale zapomeň, uf, rychle…Tááák.
(Face palm mého spolujezdce – to plesknutí do čela muselo být slyšet přes půl Prahy.)
A tak si to drandim ulicema Prahy. Sníh. Tramvaje. Bezohlední chodci. Bezohlední řidiči. Bezohlední psi. A to tu ještě nejel žádný cyklista…No, když zvládnu řídit tady, kdekoli jinde už to bude projížďka růžovou zahradou s prstem v nose.
Víš co? Nalepim si na auto velký zedko! Na to se těším. Už ho mám koupený. Rudý. Myslím, že výstražnost Zrzka Začátečník Za volantem by měla být dostatečná, aby se mi přestali lepit na zadek.

Teď ještě sehnat nějaké to auto….
#těšimsenavlastnivuz #davejtepozorkamslapete

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account