Pokud čekáte, že TO “nejšťastnější” místo na světě objevíte tisíce kilometrů daleko, a ačkoliv jste stále na cestách nenacházíte TO co hledáte, možná to bude tím, že TO “nejšťastnější” místo máte pravděpodobně na dosah ruky…
Ležím si spokojeně v houpací síti pod rozkvetlou třešní, sluníčko praží jak v Barceloně… (Ach jo, jak moc mi chybí) Vedle mě si spokojeně hoví knížka Vítěz je sám.. (Zvláštní, že tuhle knížku mám doma už pár měsíců a dostala jsem se k ní právě teď) Ale nic není náhoda a já plně věřím, že všechno k nám příjde v ten pravý čas. Takže ji čtu v tu nejlepší možnou chvíli. Jakoby mi Paulo mluvil z duše.. Jakoby ji napsal pro mě, abych se probrala, srovnala si priority (který jsou i přes mou veškerou snahu stále ještě celkem povrchní), abych se zamyslela… Jen tak si ležím, všude naprostý ticho, je slyšet cvrdlikání ptáků, bzučení hmyzu, a rámus ze sekaček… Přemýšlím o všm a o ničem, představuji si samu sebe v té knížce, sním, jsem šťastná a přitom k tomu vlastně asi ani nemám důvod… No a v tom mém “zenovém” rozjímání se to stane.. Začne foukat vítr. (Nic neobvyklého můžete si říct…) Když v tom na mě začne “pršet štěstí”. Lístky z třesně mě zběsile zasypávají a já se spokojeně culím jako malá holka. (No zas tak daleko od pravdy nejsem, od puberty jsem až tak moc nevyrostla- smích) No a to je to o čem mluvím hned v úvodu…
Stále se za něčím ženem. Hledáme “TO” místo, na němž si konečně dovolíme být šťastní… Říkáme si : “Až najdu to místo, budu konečně sám sebou.” Ale to jsou jenom kecy… Planý řeči… Výmluvy.. Na to, abysme byli pezdpodmínečně šťastný nepotřebujeme nic extra.. (Jak si stále myslíme) Stačí jen přeprnout ten věčně uspěchanej, nespokojenej “čudlík” ve svý hlavě a dovolit si bejt konečně šťastný. (A je naprosto jedno kde)
Myslela jsem si, že šťastná budu až budu bohatá, hubenější, až budu mít občanku, slavná, daleko od domova… (Doplň si sám) A můžu Vám říct, že ani když jsem od všeho odjela tisíce kilometrů daleko, nebylo tomu tak… Ta vnitřní nespokojenost nezůstala za hranicema. (Jak jsem si bláhově myslela) Ale cestovala se mnou, všude kam jsem se hla..
Štěstí je totiž právě teď a tady…
Čím jsem starší, tím jsem šťastnější, protože vím, že k tomu, abych byla šťastná vlastně nic moc nepotřebuju. Svý štěstí si totiž nosím v sobě, jsem jeho vlastní paní, protože to já se sama rozhodla bejt šťastná.
S láskou…
♥Lucija
@nobodyslisten
