Naše generace je ztracená. Zapomněla totiž na svůj rod. Upřímně kolik z vás zná svoji rodinu dál než k babičce… dříve byla mnohem větší vděčnost k rodině, protože jsme znali své předky. Věděli, co dokázali, čeho se účastnili a jaké historky se o nich vyprávěli. My to již nevím. Komunismus a církev zamotali naše vědomí… a mi ztratili naše rodové vazby. Ono se přeci jen s lidmi manipuluje, když nejsou hrdi na sebe a své kořeny, když nemají vazbu na rodnou hroudu. A mě vždy při návštěvě zámků a hradů fascinuje, jak naši předci uměli pracovat se svým rodem a i jeho podvědomým programem. Oni totiž měli dva základní atributy. Erb, který zvětšoval graficky jejich sílu a byl i jejich ochrannou známkou – značkou. A rodové heslo. Dnes běháme světem a hledáme různé afirmace atd. Ale naši předci ho měli obsaženi právě v tomto rodovém hesle. A hesla byla silná. Třeba Pernštejnové měli – kdo vytrvá, ten zvítězí. A při vyslovení jejich rodového hesla nevnímám jen hloubku myšlenky, ale úplně jako by se spojil celý jejich rod a věřím, že pro nositele tohoto rodu, to muselo být neskutečně posilující v momentech, kdy již myslel, že nemůže dál. Muselo ho to podpořit a posunout. A říkám si, že je škoda, že toto vše upadá v zapomnění. Nebo vy byste svým dětem nechtěli do života předat nějaké takové silné poselství? My na území české republiky nejsme žádná ořezávátka. Máme v sobě silné geny Védů, Slovanů, Keltů a druidů. Jsme národ silných a jedinečných Bójů. Jenže na to již většina z nás zapomněla. Tak je čas objevit, co je ztraceno či vytvořit nové. Zkuste vytvořit novou kroniku rodu, erb a rodové heslo. Vašim dětem to teď bude možná připadat jako hra… ale může z toho být něco, co je bude následně provázet celým životem a co budou předávat dál.
Mějte se krásně Petra
