Máte deník někde doma na poličce nebo schovaný v šuplíku Ne? A co zkusit odpovědět zatím ještě ne? Psaní deníku je spojeno s dospíváním, ale znám i mnoho dospělých, kteří si pravidelně do deníku zapisují. Sama si psané slovo ve svém deníku prokládám fotografiemi, které se pojí s tím, o čem si zápisky vedu.
Deník slouží k vyjadřování emocí nebo k bilancování nad naším životem. Je to účinný druh terapie, zdroj vlastního sebepoznávání a určitý způsob, jak zůstat v kontaktu se svým nitrem i emocemi. Psaním deníku můžeme uvolnit i náš tvůrčí potenciál.
Deník je naším přítelem, který vždy vyslechne, co právě řešíme. Může nám pomoci utřídit si naše myšlenky, při psaní jsme jen sami se sebou a slouží i jako určitý druh sebereflexe. Ručně psaná forma deníku je vhodná i pro aktivizaci pravé mozkové hemisféry. Je jen na nás, jak často do deníku budeme psát.
Mě samotné deník napomáhá k utřídění myšlenek, snadněji se vyrovnávám s chybami, je to pro mne ozdravným procesem, psaní mi napomáhá formulovat si vlastní myšlenky a při psaní deníku u mne dochází k vnitřní očistě. Je to pro mne i jedna z cest, jak se rozloučit s tím, co je v mém životě navíc.
Často po deníku sahám i ve chvílích, kdy se nechci svěřovat někomu druhému, ale stačí mi se pouze vypsat. Vnímám, že nemám potřebu psát denně, mívám období, kdy mi stačí si psát do deníku jednou za čas, např. jednou týdně. Často i slýchám, jak lidé říkají, že neumí psát – není třeba psát ve větách, stačí si zapisovat heslovitě. Sama mám období, kdy se ze všeho vypisuji celými větami, ale pak nastává období, kdy mi stačí se ze všeho vypsat pouze v bodech. Při psaní je však důležité být upřímnými – z vlastní zkušenosti i vím, že zábrany, které se v počátku při psaní objevují, postupně mizí.
Jako kouč v psaní deníku vidím velký přínos. Proč? Psaní nás nutí zastavit a zmyslet se nad vším, co se nám děje, nad svými zážitky a umožňuje nám třídit si naše myšlenky a názory. Co si zkusit každý večer do deníku zapsat pozitivní zážitky a to, co jsme ten den zažili? Máte potřebu namítnout, že denně čas nemáte, pak se zeptejme sami sebe – proč? Sami před sebou nic skrývat nemusíme a deníku to svěřit můžete.
