Sudety jsou v nejširším smyslu geografické označení pro horská pásma kolem a částečně i uvnitř Čech. Je to velmi historicky zatížený pojem a vedle historiků patří i do slovníků etnografů a národopisců. Většina Čechů si jej ale spojí s mnichovskou dohodou a ztrátou pohraničních oblastí Československa. Němci zase s nuceným odsunem obyvatel po druhé světové válce. Málokdo ví, kde se toto označení původně vzalo.
Výkladů je více. Podle jednoho mají Sudety svůj původ zřejmě v kelštině- znamenaly les kanců, případně les divokých sviní.Výraz sud označoval kance a éta les. Jiná teorie hovoří o balkánské stopě- odtud by název znamenal kozí hory.
Pojmenování Sudety převzal alexandrijský astronom a geograf Ptolemaios, který v díle Geografie při popisu území nazvaného Germanie použil pojmenování Sudeta Ore(Sudetské pohoří). Měl na mysli pás pohoří od Krušných hor až po Jizerské. Pojmenování se pak na celé staletí vytratilo, znovu se objevuje v renesanci. Opětovně se začalo používat v 18. a v 19. století pro označení horských pásem mezi Čechami a Slezkem a Moravou. V 19. století se ustálil výraz Sudety pro území Českých zemí obývaných německým obyvatelstvem. Stejný název pro tuto oblast používají Poláci, kterým od konce druhé světové války patří část bývalého německého Slezka sousedící právě se Sudety.
