Od analýzy k akci: Jak překonat zahlcení informacemi
Často se při rozborech setkávám s vašimi slovy: „Mám spoustu informací, ale nevím, kde začít. Čtu hodně knih, poslouchám videa, ale neumím to uchopit, nevím, co mám udělat.“
Pokusím se vám to vysvětlit a ukázat souvislosti s naším zdravím. Protože miluju numerologii, začnu čísly.
Devítka je v numerologii schopnost analýzy. Máme ji v datu narození všichni, ročníky 2000 mezi vámi asi nebudou.
Takže určitou schopnost analyzovat máme všichni. Je to tak v pořádku, věci rozebrat a pak jít a udělat to, co jsem vybral, jako důležité, pro sebe. Posunout se a udělat malý krůček, akci, čin.
Rozporcovat toho slona na malé kousky, vybrat to, co je pro mě potřebné. To, co zatím nechápu, nevím jak využít, nerozumím tomu, prostě pustit. S důvěrou, že až to pro mě bude důležité, tak to přijde znovu. Nic, co potřebuji pochopit mě, nemůžu minout.
Často je problém v tom, že máte více devítek, větší schopnost analyzovat. A tak jste takoví sběrači informací. Máte silnou intuici, schopnost napojení na informace shora, dostáváte jich možná více, než ostatní, ale současně s tím, jste větší hledači.
Hledáte ve všem vyšší smysl, ve svém životě, v tom, co zažíváte, řešíte. Navštěvujete kartářky, hltáte spoustu knih, navštěvujete semináře a snažíte se za každou cenu, přijít věcem na kloub. Jste v tom pěkně umanutí.
Ale jen ty informace skládáte na sebe a vrstvíte, a jste pěkně zmatení, zavalení a nevíte od čeho začít. A tak neuděláte nic.
Pokud jsou devítky navíc izolované, osamocené tzn., že nemáte v datu narození čísla 5,6,8 , je pro vás těžké věci spojovat. I když už něco pochopíte, dlouho se odhodláváte ten krok udělat. Pochybujete, bojíte se a přemýšlíte jen v hlavě.
No, a pokud nemáte v datu narození ani 4, pak vám chybí schopnost propojení se hmotou. Létáte jen ve výšinách, jen o věcech sníte a reálně neuděláte nic. Nežijete nohami na zemi.
Říkáte si teď: „To jsem ale chudák, takové čísla?“
Uvědomte si, že jste to vy, kdo si to vybral. Jako duše jste si vybrali takový úkol tady na zemi. Pochopit to a zvládnout. Tolik jste si věřili, že to dáte. Nejste oběť, jste tvůrce.
Každá změna vyžaduje čin, akci. Jen děláním dosáhneme toho, že se věci změní, ne, JEN přemýšlením o nich.
Jenže jde mi to těžko, drhne to?
To je přece jasné, pokud je to můj životní úkol, půjde mi to těžko. Budu se setkávat s příležitostmi, abych se to naučil, zkoušel si to. Je to úkol na celý život, mám dost času trénovat.
Jak na to?
Takže už vím, že to tak mám, mám sklon věci jen pitvat. Přijetí je první krok. Netrápím se tím, ale musím se donutit, jít to překonat a začít věci DĚLAT. Z toho rozpitvaného vybrat jeden maličký krok.
Uvedu příklad.
Máte problém se sebeláskou, dáváte potřeby druhých na první místo, na sebe zapomínáte, vyčítáte si spoustu věcí, nemáte se ráda. Přečetla jste už spoustu knih a informací na téma sebelásky a nic se nemění.
Jak to? Nefunguje to?
Jenže vědět a dělat to, je obrovský rozdíl. Říct tohle jsem už slyšela, neznamená, že to dělám a že to umím. Jak se říká, všechny moudra už byla řečena, teď už jen zbývá, je jen dělat.
Takže vyberu si pro začátek jeden krok. Každý den před zrcadlem se podívám do očí, usměju se na sebe a řeknu: „Jsi úžasná, skvělá, báječná a já tě moc tě miluju!“
Už to zvládám každý den s úsměvem, už se nekřivím a neuhýbám očima. Super. Budu v tom pokračovat a přidám si další krok, budu se za vše, co udělám, chválit. A nebudu se kritizovat, když se mi to třeba úplně nepovede, ale řeknu si: „Jsi šikovná, udělala si to nejlíp, jak jsi to dnes uměla, zítra to určitě zvládneš líp.“
Takže se denně chválím za všechno. Už mi to jde? Jdu dál, ptám se každý den sama sebe: „Co by tě dnes potěšilo, co by ti udělalo radost?“ A pak jdu a udělám to.
Koupím si kytičku, něco hezkého, co mě potěší, zajdu si na kosmetiku, s kamarádkou na kafe, na procházku. No a pak si dovolím odpočívat, naučit se říkat ne, udělat si třeba pyžamkový den, celý den jen v pyžamu, kdy se budu rozmazlovat a hýčkat. Skládám jednu věc na druhou, učím se milovat sebe, ale dělám to reálně, krok za krokem.
Jsem nadšená, cítím se skvěle, ALE najednou se setkám s někým, kdo je na mě hnusný, vyčítá mi něco, nadává mi, shazuje mě. A jsem zpátky, je mi mizerně, začnu o sobě pochybovat, napadá mě, že je to hloupost a nefunguje to, že to nikdy nezvládnu.
Je přece jasné, že pokud se rozhodnu pro změnu, přijdou zkoušky. Vzpomeňte si na školu, taky jsme psali prověrky, jestli jsme látku pochopili a naučili se to. Je to jen zkouška, jestli na své cestě vytrvám, jestli to myslím vážně.
Když se měním, musí se měnit i lidé kolem mě, reagují na mou změnu, ale oni třeba nechtějí, ať jsem jiná, bojí se té změny. A tak mě budou chtít stáhnout zpátky, budou mou změnu bojkotovat. Aby mi pak řekli: „Vidíš, to byla blbost, já ti to říkal.“ Jenže je to váš život!
Takže, poděkujte vesmíru za příležitost si to vyzkoušet. Poděkujte trenérovi, že to pro vás z lásky k vám dělá, byť na podvědomé úrovni. Přijměte to jako zkoušku. To, co druhý říká, nevypovídá nic o tom, kým jste, je to jeho pohled, názor, jeho problém.
Nastavte si hranice. Pokud se začnete milovat, začnete do svého života přitahovat lidi, kteří vám budou zrcadlit lásku k sobě, přestanete tyhle trenéry přitahovat. Takže vytrvejte a nepřestávejte věci DĚLAT.
A jak to souvisí s naším zdravím?
Pokud jen věci řeším, pitvám a nic nedělám, blokuji si lymfu. Její funkce je odvádět z těla škodliviny. Na duchovní úrovní, nám pomáhá se zbavovat toho, co nám škodí, zloby, nespokojenosti, křivdy, neodpuštění a nepochopených střetů. Pomáhá nám zachovat si čistou hlavu a chuť kráčet dál.
Pokud zůstaneme v pochopení stát, pokud věci nechceme pustit, blokujeme ji a ona se hromadí, houstne a špatně teče. Občas je to pěkná stoka.
Čistota lymfatického systému souvisí se správnou funkcí štítné žlázy. A tak máme sníženou fukci – jen chci a nic neudělám nebo zvýšenou – ženu se za pochopením, vše chci stihnout, vše pochopit za každou cenu, aniž bych si užíval života, který mám.
Nebo máme uzlíky na štítné žláze, uzlík znamená blok, bráním svému pochopení a tomu, co se mám učit. Kolik chci bez akce, tolik uzlíků.
Máme otoky – otoky jsou o zadržování vody, což je duchovní prvek, zadržování pochopení, nechuť to, co tuším, zkusit udělat.
Jak poznáme, jestli zvládáme výzvy devítky?
Pokud dokážeme věci v hlavě zanalyzovat, rozebrat, rozpitvat velké témata do menších, najít si v tom to jednoduché pro sebe, a pak to i praktikovat.
Zdroj foto: Pixabay.com
