Obiloviny patří k základním stavebním kamenům naší každodenní stravy po dlouhá staletí. Dnes už však víme, že není obilovina jako obilovina nebo mouka jako mouka. Klasická pšenice je již dávno překonaná, a to především proto, že se jedná o surovinu postavenou především na komplexních sacharidech. „Tukové rohlíky, běžný chléb nebo například bezvaječné těstoviny kromě zanedbatelného množství vlákniny neobsahují žádné nutričně prospěšné látky, jejich konzumací do těla dostáváme pouze pořádnou porci energie v podobě vysokého množství kalorií,“ upozorňuje Ivana Kabelková, výživová poradkyně programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan s tím, že není potřeba vzdávat se pečiva úplně: „Existuje mnoho alternativních obilovin, díky kterým dokážete nahradit běžné bílé pečivo a ještě obohatíte svůj jídelníček o nutričně zajímavé látky.“
Nabídka alternativního pečiva se neustále rozšiřuje. Některé alternativy jsou bezlepkové, jiné třeba dodají tělu vyšší procento bílkovin. „Průměrný Čech zkonzumuje během jednoho roku přibližně 100 kilogramů pečiva. To je asi 300 gramů denně. I z toho důvodu je důležité si pečlivě vybírat, z jaké mouky je vyrobené, aby bylo tělu prospěšné,“ upozorňuje na statistická čísla Ivana Kabelková, která ale zároveň doplňuje, že aktuální trend, a to vynechávat obiloviny úplně, není ideálním řešením. Obiloviny totiž obsahují vlákninu, která může působit jako prevence před střevními a cévními onemocněními, ale také jako prevence diabetu. Tyto látky však najdete hlavně v celozrnném pečivu a žitných moukách, kde je jich několikanásobně víc než v klasické mouce pšeničné.
Netradiční mouky jako skvělá alternativa
Mezi jednu z nejoblíbenějších náhrad pšeničné mouky patří mouka pohanková. Obsahuje totiž minerální látky jako je draslík, fosfor, vápník nebo železo, ale také vitaminy skupiny B. Díky obsahu rutinu tato obilnina působí léčivě na cévy v celém organismu, navrací jim pružnost a spolu s dalším přítomným vitaminem E může na cévách pomáhat léčit i chorobné změny. Zároveň také zmírňuje potíže s křečovými žílami. „Účinek rutinu umocňuje také vitamín C, proto se doporučuje jíst k pohance syrovou zeleninu – napomáhá pak ještě více snižovat riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice,“ upozorňuje na zázračné účinky výživová poradkyně s tím, že mnozí považují pohanku za novou obilninu, pravdou ale je, že se na našem území pěstovala od 12. století a naši předkové dobře znali její účinky, protože už tehdy tvořila významnou část jídelníčku.
Další vhodnou alternativou je mouka amarantová, a to především kvůli vysokému obsahu bílkovin. Do svého jídelníčku by ji proto měli zařadit nejen sportovci, ale také vegetariáni či vegani. Amarant neboli laskavec má velice specifickou kořeněnou, mírně štiplavou chuť. Mouku z něj je proto dobré nepoužívat samostatně, ale nejlépe v kombinaci s jinými moukami – doporučený obsah amarantové mouky je cca do 30 %. Tím se zajistí vynikající chuť, ale i výborné nutriční hodnoty, například u chleba nebo nekynutých houstiček.
Rýžovou mouku uplatníte hlavně při přípravě sladkých bezlepkových dezertů. Jedná se o velice jednoduše stravitelnou surovinu. Je skvělá pro pečení bezlepkových sušenek, dortů nebo nekynutých buchet, ale i pro nepečené dezerty. Využijete ji také například při zahušťování omáček nebo polévek.
„Rýžová mouka je také vhodná ke kombinování, například se zmíněnou pohankovou nebo kukuřičnou. Je také skvělá pro ty, kteří musí držet bezlepkovou dietu a vytvoříte z ní výborné dezerty,“ doplňuje výživová poradkyně programu The 1:1 Diet.
Pestrý jídelníček je základ zdravého životního stylu
Nejzdravější stravování je založené na příjmu široké škály základních kvalitních potravin a jídel z nich. „Vyvarujte se polotovarů a průmyslově upravených potravin. Zkuste nahradit běžné bílé pečivo dalšími druhy obilovin, myslete však na to, že úplná eliminace například kvalitního kváskového pečiva není pro jednotlivce bez zdravotních potíží nutná,“ uzavírá Ivana Kabelková.
