Ženy v naší zemi pořád berou v průměru o 20,7 % nižší plat než muži. Tento rozdíl se českou ekonomikou táhne ať je krize, nebo konjunktura. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Lenka Šťastná, prezidentka veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women ČR, si myslí, že ano. Proto už deset let organizuje akci Equal Pay Day, což je dnes vůbec největší akce pro ženy a o ženách ve střední Evropě.
Lenko, myslíte si, že konference a společné diskuse něco vyřeší? Vždyť ten dvacetiprocentní rozdíl je tu s námi, jak bylo řečeno, pořád.
Konference sama o sobě nic vyřešit nemůže. Ale to, co udělat může a co také dělá, je zviditelnění tématu. Před deseti lety, když jsme začínali, se zdálo, že organizovat konferenci na téma nerovnosti platů, je nějaký fantasmagorial bývalé manažerky. Jenomže za těch deset let přišlo více než 8 000 žen, přibývají nám na pódiu nové a nové zajímavé osobnosti, přijíždějí hosté ze zahraničí a přibývá také firemních partnerů.
Znamená to, že firmy tohle téma také zajímá? A chtějí s tím něco dělat?
Zajímá je to čím dál víc. Protože těm, kteří chtějí mít kvalitní a loajální zaměstnance dochází, že ženy potřebují. A aby je získali, potřebují jim nabídnout takové podmínky, které ženám umožní jednak se pracovně realizovat, ale zároveň se také věnovat rodině a i sobě. Ženy potřebují a hledají větší flexibilitu, různé typy úvazků a když je nenabídne zaměstnavatel, řada z nich se raději pokusí o štěstí ve vlastním byznysu.
Je pravda, že v posledních letech se ženy pouštějí do vlastního podnikání častěji než muži. Jedním z důvodů je určitě snaha mít kontrolu nad organizací svého času. Vy sama jste opustila práci ve velké bance a vrhla se do vlastního podnikání. Byl čas také tím hlavním důvodem?
Nejen. Čas byl samozřejmě důležitý. Už jsem ho nechtěla ztrácet na zbytečných poradách. Umím sama sebe řídit a umím svůj čas využít efektivně. To byl jeden důvod. A také fakt, že jsem hodně kreativní, baví mě vymýšlet nové projekty, propojovat lidi. Tomu tehdy firemní kultura moc nenahrávala.
Říkáte, že tomu nenahrávala tehdy. A teď? Mění se to?
Určitě ano. Vznikla spousta start upů. Vzory nové firemní kultury přinášejí zahraniční společnosti, jako třeba Ikea nebo Philip Morris, je tu spousta rodinných firem, které vyrostly na jiném půdorysu, než tradiční velké společnosti. Mění se samozřejmě i to, jak lidé pracují. Čím dál tím víc lidí může dneska pracovat z domova, nebo odjinud. Nechtějí chodit do kanceláře od – do. Pro firmy je navíc taková flexibilita u různých profesí výhodná. I z pohledu nákladů. My jsme si letos jako hlavní téma konference vytkly právě firemní kulturu v době, kdy se mění hodnoty.
Equal Pay Day ovšem není jen konference, ale také mentoring. Co všechno se tam ženy mohou dozvědět?
Máme na šedesát mentorek – opravdu mimořádných osobností. Bude mezi nimi třeba Libuše Šmuclerová, Mirka Čejková, Bára Nesvadbová, nebo třeba Kateřina Zapletalová, členka představenstva společnosti Moser. Každá mentorka má svoje téma a s účastnicemi o něm hodinu diskutuje u kulatého stolu. Takových kulatých stolů a témat lze za den absolvovat až pět. Každá účastnice si může vybrat podle toho, o čem se třeba chce poradit, nebo v jaké oblasti svého života hledá inspiraci. Mentoringový den je naprosto mimořádná příležitost potkat se a mluvit se ženami, které jinde nepotkáte.
Trochu mě jímá ostych…
To rozhodně nemusí, protože my nikoho nesoudíme, nehodnotíme. Každá otázka je správná. A když chce někdo u kulatého stolu jen mlčet a poslouchat, taky dobře. Hodně si zakládáme na atmosféře sdílení a důvěry. A nejde jen o to potkat mentorky. Mentoringovým dnem projde tisícovka žen, kde jinde najdete takovou příležitost pro networking.
Kapacita mentoringových stolů bude asi omezená?
Ano, k jednomu stolu se vejde maximálně dvacet žen. Takže pokud chcete mít jistotu, že svou mentorku nebo téma “neprošvihnete”, sledujte program mentoringu na mentorky.cz. Postupně tam jména a témata doplňujeme.
Témata mentoringu se hodně zaměřují na budování osobní značky, sebevědomí, slaďování práce a rodinného života. Myslíte si, že ženy mají pořád problém se sebevědomím?
Myslím. Když se podíváte na čísla, tak zjistíte, že největší platové rozdíly postihují ženy na začátku jejich kariéry. Často si ani neřeknou o lepší pozici, protože vědí, že budou chtít mít děti. Pak přichází návrat do práce z rodičovské. To je velmi těžká situace. Ale asi největší rozdíl v platech je na těch nejvyšších manažerských pozicích. Ženy si pořád ještě o peníze neumějí říct. To je otázka sebevědomí.
Mateřství jim ho sráží?
Paradoxně ano. Místo toho, aby byly hrdé na to, že daly společnosti to nejcennější, se často cítí jako zaměstnanci druhé kategorie. To jsme zase u té flexibility, u toho mít možnost dobře sladit všechny požadavky, které na nás pracovní a rodinný život klade.
Myslíte, že naše společnost neoceňuje mateřství? Máme nejdelší rodičovskou v Evropě, ne-li na světě.
To ano. Ovšem právě období rodičovské dovolené sráží ženám příjmy. Jenomže z toho se pak počítají penze. Už tady se zakládá na budoucí chudobu. Ženy prostě dostanou méně, protože přece nepracovaly. Ale ony pracovaly a velmi tvrdě. Tuhle práci nikdo neohodnotí. Jak pak mají být ženy sebevědomé?
Čekala bych, že budete tlačit na to, aby šly co nejdříve do práce…
V tom je ten vtip. Moje filozofie není na někoho tlačit. Moje filozofie je respekt. Respektuji a obdivuji, když se některá žena rozhodne věnovat se dětem. Ale neměla by to dělat na úkor sebe sama. Neměla by sama sebe obětovat, protože to pak často vede k zatrpklosti. Je-li to ale její rozhodnutí, cítí, že to tak je pro ni správně, tak je to v pořádku a společnost by takovou práci měla ocenit.
Bude se na konferenci jen pracovat?
Ne, je to pracovně – zážitková konference. Máme i doprovodný program, jako je třeba sobotní módní přehlídka a součástí programu jsou i skvělá hudební vystoupení. Letos se také mohou všichni pobavit na Beefeater Pink afterparty.
Už zbývá jen dodat, že se vše odehraje 29. a 30. března a všechny informace najdete na www.equalpayday.cz a také na www.mentorky.cz
