Některé americké státy dlouhou dobu k popravám používaly zdánlivě „humánní“ způsob popravy – elektrická křesla.
Inspirace vlastní praxí možná vedla amerického zubaře Alfreda P. Southwicka k nápadu popravovat právě na elektrickém křesle. Tento způsob popravy byl v USA provozován již od roku 1890.
První elektrické křeslo bylo vyrobeno v New Yorku v roce 1888, první popravený byl William Kemmler v roce 1890. Jiní známí vězni popravení elektrickým křeslem jsou např. Ted Bundy, Leon Czolgosz, Albert Fish, Charles Starkweather, John Joubert či Donald Henry Gaskins…..
Několik hodin před popravou je vězni umožněno napsat dopis na rozloučenou a provést poslední telefonní hovor. Rovněž mu je nabídnuto poslední jídlo dle jeho přání. Poté už je odveden do sprch, kde se musí umýt a jsou mu prohlédnuty všechny tělní dutiny a části těla, zda v nich není ukrytý nějaký předmět, který by mohl průběh popravy překazit. Odsouzenec se pak obléká do šatů, které jsou předepsány každou věznicí individuálně.
Průběh popravy na elektrickém křesle ovšem v čase procházel určitým vývojem. Již po zmařené popravě Williama Kemmlera v roce 1890 bylo zjevné, že se z elektrického křesla může stát velice nehumánní metoda výkonu trestu smrti. Bylo proto přistoupeno k dalšímu technologickému vývoji a postupně byl i upraven průběh popravy.
