Ve svém profesním životě jsem měla možnost absolvovat společně s muži výcvikové kurzy, semináře a školení zaměřené na psychickou přípravu při řešení krizových situací. Stejně tak jsem měla možnost hovořit s mnoha ženami a muži, kteří v životě prošli velmi těžkými krizovými nebo chcete-li životními situacemi. Říkáme tomu, že si sáhli na samé dno svých sil. Já od nich ale slyšela příběhy, kdy jsem si říkala, kde to dno vlastně bylo? Některé příběhy byly za hranicemi mého chápání a mě začalo zajímat, jak to všichni zvládli? Jak to, že je taková situace nezlomila, ale naopak posílila?
Roli hrály určitě jejich svaly a jejich rychlost, ale hlavně to byla jejich práce s vlastní psychikou. Výkon každého z nás je totiž ovlivněn zejména psychikou.
Chápu, že ze strany mužů je v této oblasti proti nám ženám určitá zaujatost. Nikdy nebudeme podle mužů na tyto situace připraveny. Muži se domnívají, že to zvládneme, pokud z nás oni udělají „Rambo ženy“ nebo muže. Ženy jsou totiž všeobecně vnímány jako slabý článek, a proto jsou považovány za snadný cíl.
Existuje ale spousta silných žen a jejich síla nespočívá v napodobování mužů. My ženy, nemáme tolik fyzické síly jako muži, ale máme spoustu jiných předností, které lze využít. Pokud chceme být připraveny, musíme si udělat svou vlastní duševní přípravu. Dělejme si tedy věci po svém. Ráda bych vás seznámila s duševní připraveností žen, potřebné pro přežití obtížných situací.
Co je duševní připravenost?
Stručně řečeno, duševní připravenost je způsob, jak se vyrovnat se stresem v obtížných situacích.
Příslušníci speciálních jednotek procházejí mimo silné intenzivní fyzicky náročné zátěže i výcvikem duševní připravenosti, aby zvládli nebezpečné situace.
Duševní připravenost je však důležitá i v situacích, kdy nejde o život nebo smrt. Psychická připravenost se dnes promítá do všech oblastí našeho života. Sportovci používají duševní připravenost pro dosažení dobrých výsledků, stejně jako manažeři k dosažení svých cílů a další, kteří úspěšně pracují v situacích s vysokým stresem. Co si budeme povídat, žena například prochází uměním duševní připravenosti, když se snaží zůstat v pohodě s dětmi, které jsou v nejlepším období puberty.
Proč je duševní připravenost tak důležitá?
Můj přítel, který se dlouhé roky věnuje budování týmů, důležitost duševní připravenosti vysvětluje na sportovcích. „Je to pro nás taková výkladní skříň psychické připravenosti“, říkává. Současný sport vyžaduje, aby sportovec znal techniku a taktiku a byl připraven i fyzicky. Nebude to však nic platné, pokud nebude mít psychickou přípravu, která ho naučí jistotě, koncentraci a sebedůvěře. Zdůrazňuje také, že nejlepší sportovci nejsou ti, kteří jsou nejrychlejší nebo ti, kteří mají netvrdší střelu, ale ti, kteří jsou na každý sportovní výkon duševně připraveni. Prostě to „dostanou do hlavy“. Právě velcí sportovci jsou schopni uplatnit své dovednosti v těžkých chvílích. Dovedou reagovat ve chvílích, kdy se hra neodvíjí tak, jak ji trénovali. Nepropadají stresu, když prohrávají o dvě, tři branky a do konce utkání zbývá 15 minut. A stejné tak je to i v jiných oblastech. Voják nepropadá stresu, když se ocitne sám v obklíčení nepřítelem. Matka nepropadá stresu, když dcera, nebo syn již několik dnů za sebou přišel zase o několik hodin později.
Základní pravidlo tedy zní, že pokud nejste psychicky připravena, nebudete schopna přežít jakoukoliv „katastrofu“.
Tajemství duševní připravenosti
Když slyšíme příběhy o prožitých krizových situacích, mohlo by se zdát, že někteří lidé mají prostě lepší dispozice, aby se vyrovnávali se stresem a lépe se chovali v obtížných situacích. Ano, někteří lidé jsou přirozeně duševně tvrdí. Ale chci zdůraznit, že mozek je jako sval. Naši psychiku můžeme cvičit a vycvičit, aby byla silnější.
To je to tajemství. Pokud chcete být duševně silnější, musíte si vycvičit svou mysl. A to je jako s tréninkem v posilovně.
Zde jsou čtyři body, které jsem se naučila při výcviku duševní připravenosti potřebné pro přežití jakékoli situace.
1. Představte si reálnou situaci
Tréninková technika, která se používá k tomu, aby se neznámé situace zdály známé. Je to v podstatě trik, jak ošálit svůj mozek, že již touto zkušeností prošel.
Zde je příklad, jak by tato tréninková metoda probíhala u vojáků připravujících se na bitvu. Vojáci si ve své mysli představují, že jdou do bitvy. Nepřítel se přibližuje. Vojáci poslouchají zvuky kolem sebe. Představují si, že se ozývá povel k útoku. Ve své mysli si představují v co nejmenších detailech zvuky zbraní, pach potu, krve a kouře, zvuk křiků…
Sama si tedy můžete tuto tréninkovou metodu vyzkoušet tak, že si zahrajete všechny možné scénáře „katastrof“ ve své mysli. Dopravní nehoda. Vichr, který vám poškodí dům. Klidně i vyhrocenou situaci s partnerem nebo již zmiňovaným puberťákem. Pamatujte, že klíčem k tomuto úspěšnému tréninku je představit si situaci co nejrealističtěji a nejpodrobněji.
Vaším hlavním úkolem je naučit se přežít krizovou situaci. To znamená že si ji rozdělíte na menší krátkodobé cíle.
Je to stejné, jako když začínáte běhat. Nejste zvyklá na pohyb, máte slabou fyzickou přípravu. Běžíte poprvé a řeknete si, že uběhnete třeba jen 300 metrů. I tak budete mít problémy s dechem a budete mít pocit, že do cíle nikdy nedoběhnete. Jakmile však uběhnete těch 300 metrů, stanovte si pro další den nový cíl. Je jen na vás, zda to bude 500 metrů, nebo si přidáte 1 minutu běhu, a tak postupujete den za dnem.
Nejprve si tedy stanovte menší cíle. Tyto menší cíle vám pomohou soustředit se. Když se zaměřujete na věci, které můžete ovládat, je méně pravděpodobné, že stres porazí vaši mysl.
3. Myslete pozitivně
Znáte ten pocit, kdy si říkáte…. „Musím…, musím…, prostě to musím zvládnout…“ nebo „Je to mizerná situace, ale jsem na ni připravená“.
Možná jsou to jen takové povídačky, ale mohly bychom se z nich poučit v rámci psychické připravenosti.
Když jsem připravovala tento článek, vzpomněla jsem si na svou kamarádku, která mi vyprávěla o policistce Amar ze Sarajeva, kterou potkala na jednom výcvikovém kurzu. V době Bosenské války v letech 1992 – 1996 žila Amar jako dospívající dívka s matkou a bratrem neuvěřitelných 1.429 dnů (od dubna 1992 do února 1996) v obléhaném Sarajevu.
Vyprávěla jí, jak žili bez vody, elektřiny a jídla. Navzdory tomuto utrpení se však snažili žít dál. Vzpomínala, jaké to bylo, když se vždy na chvíli podařilo obnovit dodávky vody nebo elektřiny. S maminkou se pak prý plížily ulicemi a skrývaly se před odstřelovači, aby se dostaly ke kadeřníkovi. Kosmetické salony se v tu dobu prý vždy zaplnily ženami, které si zde nechaly udělat vlasy, nechaly se nalíčit, nalakovat nehty, aby byly krásné. Dokonce prý uspořádaly i soutěž o královnu krásy pod heslem „Nenechte nás zabít“. Zdá se to naprosto nepochopitelné. Proč riskovat svůj život pro kadeřníka, ptala se jí kamarádka. „Ani nevíš, kolik žen bylo ochotných vyměnit tolik potřebné jídlo za trochu zubní pasty, rtěnku, kousek mýdla nebo parfému“, vyprávěla jí prý Amar a pokračovala, „Nemůžeš bojovat, když ztratíš svou lidskost“. Tehdy prý pochopila, že právě pozitivní myšlení drželo ženy v Sarajevu celou dobu nad vodou.
Ptala se jí, jak tohle mohla přežít. Ona se prý vždy smála a říkala: „Protože jsem Amar“. Kamarádka tomu nerozuměla a ona se prý smála dál a pokračovala: „Protože jsem Amar….. a Amar znamená dlouhý život. To mě zachránilo.“
To je asi nejlepší příklad pozitivního myšlení.
4. Ovládání vzrušení
Trénink ovládání vzrušení je něco, co je běžně používáno profesionálními vojáky, ale je také součástí tréninku mentální připravenosti, sportovců.
Abychom pochopily, jak funguje ovládání vzrušení, musíme nejprve vědět, že nám stres pomáhá přežít. Když tělo vnímá stres, jde do režimu, jak se v bezpečnostní hantýrce říká „boj“. Naše pozornost se velmi soustředí, zvyšuje se naše dýchání a zvyšuje se také naše tepová frekvence.
Tato bojová reakce je to, co umožňuje matkám zvednout celá vozidla s jejich uvězněným dítětem a zraněným vojákům v boji, aby bojovali dál.
Existuje však omezení. Příliš mnoho stresu způsobuje, že výkon trpí. Je potřeba najít tu správnou výši stresu, tedy naučit se jej ovládat.
Abyste se ujistily, že vaše úroveň stresu není příliš vysoká, musíte použít taktiku ovládání vzrušení, která se skládá ze tří částí:
-
musíte mít plán,
musíte se zaměřit na věci, které můžete ovládat,
musíte použít techniku ovládání dýchání.
Nejdůležitější a nejtěžší je naučit se právě techniku ovládání dýchání. Nejsem specialistka na dýchání, to patří zejména do cvičení jógy, ale právě v kurzech jsem se naučila svůj dech ovládat.
Základ je, že každý se nadechneme asi 20 x za minutu. To je důležité vědět. Od toho můžete odpočítávat. Dech je automatická činnost a reaguje na náš psychický stav. Pokud jsem ve stresu, můj dech se zrychluje a tím ovlivňuje moji psychiku. Já se potom snažím dech ovládat a řídit svoji mysl. Zklidnit se, odbourat stres a uvědomit si plně své tělo. V této fázi se musíte plně soustředit na sebe a na své okolí. Pamatujte, že jakmile o sobě začnete pochybovat, začne vás pohlcovat nejistota. To nedopusťte.
Šestý smysl
„Šestý smysl.“ „Střevní instinkt.“ Ať už tomu říkáte jak chcete, naše intuice je mocná. Každá z nás má tento dar, ale jen málokterá mu věnuje svou pozornost. Naučte se důvěřovat této moci a využívejte ji ve svůj prospěch. Necítíte se v bezpečí? Vyhněte se tedy osobě nebo situaci, máte pravděpodobně pravdu.
Myslíte si, že jste psychicky připravena na krizovou situaci? Napište mi, co pomáhá vám.
