Měla bych jít cvičit, plavat, do kina, do divadla, na večírek, na víno a možná ještě na výlet a ideální by bylo stihnout tak tři aktivity denně… po práci! Jsem přeci po dvou letech, osmi měsících a devíti dnech sama! Sama bez dítěte, které mám u sebe pořád, pokud nejsem v práci; pracuju od února.  Bez syna jsem do teď byla maximálně 18 hodin. Ne, nejsem jím posedlá, ale babi, děda, teta, strejda daleko, tatínek blízko, ale nefunkční…

Ó, jak já jsem si plánovala, co všechno stihnu! Když už mám to hlídání zdarma! Pro většinu z vás je asi normální, zajít si jednou dvakrát týdně večer ven, ne tak pro mě. Já jsem ráda, že jdu jednou dvakrát měsíčně.

Jenže… co se nestalo: v pondělí přišly „mé dny“, takže jsem rozhodně neměla náladu dobývat fitko nebo někde vlnit boky před druhým pohlavím, tyto nálady přijdou až za týden, při ovulaci, že.  Těšila jsem se dom, do teplé vany, do postele, i k počítači a nějaké své práci, v klidu. Taky jsem byla unavená, pravda, první noc bez syna jsem „trošku“ ponocovala.
 
Den druhý byl lepší, šla jsem navečír ven běhat, ale spíš jsem to prokecala s kámoškou po telefonu nebo jen tak proseděla na lavičce či pařezu v lese.  A nic jsem nedělala, ani jsem nemusela udržovat pozornost, abych věděla, co dělá či nedělá  moje dítě!  Po sladkém nicnedělání jsem skočila na velký ovocný zeleninový nákup. Ono tahat tašku pomalu těžší než syn a k tomu dítě do MHD není má nejoblíbenější zábava.
 
Den třetí je dnes!
Chtěla jsem po práci využít poukázku na hodinu tance, pak se stavit u kámošky pro věci, co mi skladuje –  taky se to líp tahá bez děcka. Ale ejhle, poukázka zůstala doma. Nemám jít tančit? Asi ne, mám si odpočnout, nenutit se do něčeho jen protože bych měla. A taky mě včera v tom lese poštípali komáři, že jsem si po sto letech šla koupit gel, abych namazala oteklou nohu. Jak by se s tím asi tančilo?
Hezky buď hodná Zuzanko, odpočni si, dej si horkou vanu a běž na narozky kamarádky Evičky. Zejtra máš volno, to si zase odpočni, když ti bude večer hej, běž tančit, ta akce vypadá dobře! Ale uvidíme, především je nutné být na sebe hodná. Nejsi lenoch, jsi zkrátka hodná. Na sebe.
A tak to má být!
 
Zdroj foto: Pixabay.com
 
PPS: Nejsem lenoch, ty věci dělám fakt ráda, ale jak vidno, nemůže to být rozkazem proti všemu, proti t rozkazem proti všemu, proti mě. 
 
0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account