Jazyková flexibilita: Jak dvojjazyčnost ovlivňuje naše chování
Výzkumu o využívání více jazyků se také účastnili lidé, kteří ovládají dva jazyky. U nich se projevil vztah mezi jazykovými znalostmi v gramatických konstrukcích a tím, jak často zmiňovali cíl událostí, které viděli na videoklipech.
Bylo také zjištěno, že tyto křížící se lingvistické rozdíly přesahují samotné užívání jazyka na neverbální kategorizaci událostí. Výzkumníci požádali osoby, hovořící buď pouze anglicky, nebo pouze německy, aby se podívali na sérii videoklipů, zachycující lidi v pohybu – jak chodí, jezdí na kole, běhají nebo řídí auto. V každé sadě tří videí byli testující požádáni, aby rozhodli, zda scéna s nejednoznačným cílem (žena jdoucí dolů po silnici směrem k zaparkovanému vozidlu) se více podobá scéně s jasně stanoveným cílem (žena vejde do budovy) nebo scéně bez cíle (žena jen prochází).
Lidé ovládající pouze němčinu vybrali první možnost (scéna s jasně stanoveným cílem) mnohem častěji, než lidé, hovořící pouze anglicky. To odráží rozdíl, který se projevuje v používání jazyka: lidé hovořící německy se pravděpodobně budou mnohem více zaměřovat na možný výsledek jednání lidí, zatímco osoby mluvící anglicky budou věnovat více pozornosti samotnému dění.
Přepněte na jiný jazyk, a změníte perspektivu
Pokud šlo o dvojjazyčně hovořící osoby, bylo zjištěno, že „přepínaly“ mezi těmito perspektivami podle toho, v jakém jazyce měly daný úkol vyplnit. Výzkumníci zjistili, že Němci, plynule mluvící anglicky, se dokázali soustředit na cíl, stejně jako kterýkoli jiný rodilý mluvčí, který byl testován v němčině ve své domovské zemi. A skupina osob, hovořících plynule německy i anglicky, která byla testovaná v angličtině ve Spojeném království, se zaměřila na dění, stejně jako angličtí rodilí mluvčí.
V jiné skupině osob, hovořících dvojjazyčně (německy a anglicky), výzkumníci udržovali jeden jazyk v popředí jejich mysli během plnění úkolu (přiřazování videoklipů), kdy nechali účastníky testování opakovat nahlas řadu čísel buď v angličtině, nebo němčině. Zjistilo se, že když byla odvedena jejich pozornost od jednoho jazyka, automaticky se do popředí dostal vliv druhého jazyka.
Takže když byla účastníkům „zablokována“ angličtina, dvojjazyčně hovořící osoby se chovaly jako typičtí Němci a v nejednoznačných videoklipech spatřovaly zaměření se na cíl. Když jim byla zablokována němčina, dvojjazyčně hovořící lidé jednali jako angličtí mluvčí a nejednoznačné scény na videoklipech přiřadili k otevřeným scénám a zaměřili se na dění akce.
Výzkumníci asi v polovině experimentu překvapili testované osoby tím, že jim za pomoci rozptylujících čísel „přepnuli“ jazyk. Tím se okamžitě změnilo zaostření jejich pozornosti z dění akce na cíl; a naopak.
Tato zjištění jsou v souladu s jiným výzkumem, který ukazuje odlišné chování dvojjazyčně hovořících osob, a to v závislosti na jazyce, kterým právě mluví. Například izraelští Arabové si s největší pravděpodobností spojí arabská jména, jako jsou Ahmed a Samir, s pozitivními slovy v kontextu arabského jazyka, než hebrejštiny.
Lidé, kteří ovládají dva jazyky, tvrdí, že když hovoří jiným jazykem, cítí se jako jiný člověk, a že vyjadřování určitých emocí nese jinou citovou rezonanci v závislosti na jazyce, který zrovna používají.
Například pokud jde o posuzování míry rizika v životě, dvojjazyčně hovořící osoby mají tendenci činit racionálnější ekonomická rozhodnutí v druhém jazyce. Jde o to, že na rozdíl od rodného jazyka mají v druhém jazyce tendenci postrádat hluboce zakořeněné a zavádějící citové předsudky, které nadmíru ovlivňují, jak vnímáme rizika a výhody. Takže jazyk, kterým hovoříte, skutečně dokáže ovlivnit způsob vašeho uvažování.
Článek byl původně publikován na theconversation.com, přeložila Jana S.
Zdroj foto: Pixabay.com
