Vyrůstáme s nejrůznějšími přesvědčeními a myšlenkami, které stojí na počátku našeho odporu ke změnám. Například:
– To není hotové.
– To není ono.
– To se nedělá.
– To není duchovní.
– Duchovní lidé se nikdy nerozzlobí.
– Tohle muži/ženy nedělají.
– U nás doma se to tak nikdy nedělalo.
– Láska není nic pro mě.
– Je to celé nesmysl.
– Musí se kvůli tomu dojíždět.
– Je to příliš namáhavé.
– Je to příliš drahé.
– Trvalo by to příliš dlouho.
– Nevěřím tomu.
– Nejsem ten typ.
Jako ospravedlnění pro odpor ke změnám také často využíváme vžitá přesvědčení o sobě samých:
– Jsem na to příliš stará/mladá.
– Jsem příliš tlustá/hubená.
– Jsem příliš malá/vysoká.
– Jsem příliš líná.
– Jsem příliš silná/slabá.
– Jsem příliš hloupá/chytrá.
– Jsem příliš chudá.
– Jsem příliš neschopná.
– Jsem příliš lehkomyslná/vážná/upjatá. Atd.
Zdroj: Louise L. Hay: Miluj svůj život
Foto: Pexels
