Jak úspěšně oslovit zaměstnavatele přímo: Průvodce pro aktivní uchazeče
Nedávno mi jedna paní psala otázku, jak má oslovit zaměstnavatele tzv. „napřímo“. Odpověď se zdála velmi jednoduchá: „No, přece napsat e-mail na někoho kompetentního z jejich personálního oddělení anebo si najít kontakt na LinkedInu, poslat motivační dopis, kvalitní životopis a z poloviny je vyhráno.“
Jenže teorie je teorie a praxe je praxe. Proto jsme se s několika zkušenými lidmi ve svých oborech, kteří hledají novou pracovní výzvu, domluvili, že pošleme jejich doporučení do firem, kterým mají opravdu co nabídnout a rádi by pro ně pracovali. Ani na chvíli jsem nepochybovala, že v době, kdy
je nízká nezaměstnanost a média prezentují, že není na trhu dostatek kvalitních lidí,
některé firmy pracují na budování anebo zviditelňování svého autentického brandu/značky,
sociální síť LinkedIn je už zhruba 5 let standardním nástrojem personalistů ke hledání nových zaměstnanců
bude jednoduché najít kontakt na konkrétního personalistu dané firmy a navázat s ním komunikaci.
DETEKTIVKA V REÁLU
Řeknu vám, že jsem byla hoooooooně překvapená. Jednak to byla doslova detektivní práce najít jméno konkrétní osoby (někdy jsme se museli spokojit s obecným e-mailem ka*****@fi***.cz), ale hlavně odezva byla v 8 z 10 případů téměř nulová anebo odpověď nepochopitelná. V jednom hobby marketu dokonce byla pouze možnost použít celofiremní e-mail in**@ho*********.cz a až více než po týdnu jsme dostali pouze informaci ve znění “Vaše žádost byla předána na personální oddělení”. Odtud už ale žádné další zprávy nedorazily.
Nechci, aby to vyznělo, že mám patent na rozum a chci vám říkat jak to máte dělat. Naopak tento článek vznikl proto, aby vás inspiroval a byl třeba posledním impulzem k tomu, abyste začali praktikovat to, co už teoreticky možná dávno víte.
Podle mého názoru je to obrovská škoda, protože uchazeči, kteří si dali tu práci najít kontakt na personalistu, napsali motivační dopis a poslali ho společně se životopisem, jsou skutečně motivovaní pracovat pro danou firmu a s velkou pravděpodobností to jsou povahově lidé, kteří „hledají spíše důvody než výmluvy“. Možná také ví, že existuje skrytý pracovní trh, tj. zhruba 80 % volných pracovních míst se obsadí jinak než klasickým zveřejněním inzerce.
V okamžiku, kdy takový motivovaný člověk nedostane žádnou odpověď na svoji žádost (anebo mu přijde strohý e-mail s informací, že pokud nereaguje na konkrétní zveřejněnou nabídku, tak se jejich e-mailu nebude nikdo věnovat), pravděpodobně rychle přehodnotí svůj názor na firmu a dostane-li od ní v budoucnu jinou pracovní nabídku, bude velmi zvažovat, jestli v takové firmě pracovat. Navíc tu existuje pravděpodobnost, že se o svoji negativní zkušenost podělí ve svém okolí anebo dokonce i na sociálních sítích.
Nejsem teoretik a tak vím, že práce personalisty není zdaleka tak jednoduchá, jak se to jeví navenek. Ano, vím, že recruiteři/náboráři jsou zahlceni operativou, desítkami e-mailů denně, procházením databází apod., ale takto hektická je doba ve které žijeme všichni. Je proto na nás, jestli budeme věnovat 80 % času úkolům, které nás neposouvají anebo naopak 20 % těm, které nám v budoucnu můžou práci velmi usnadnit.
TIP pro zájemce o práci: Pošlete-li do firmy Vaši žádost o práci, počkejte 2 – 5 dní a pak do firmy zavolejte a zeptejte se, jestli Váš životopis viděli a případně, jestli s Vámi počítají ve výběrovém řízení.
Chápu taky, že ne každá firma si uvědomuje, že personalista může udělat pro firmu hodně užitečného, ale taky firmu velmi poškodit na její pověsti. Jste-li právě vy tím personalistou, který nemá možnost dávat do své profese přidanou hodnotu, pak vám poradím to stejné, co komukoliv jinému: „Není na co čekat!“ Najděte si společnost, se kterou rezonujete a která vám dá možnost „rozvinout“ vaši intuici, schopnosti a zkušenosti, které jsou podmínkou pro to, abyste do svoji práce mohli dát přidanou hodnotu.
PROČ VĚNOVAT PÁR MINUT E-MAILŮM OD MOTIVOVANÝCH ZÁJEMCŮ O PRÁCI?
Je to investice, která se vám v dlouhodobějším horizontu vrátí.
Budujete dobré jméno/brand/značku svého zaměstnavatele na trhu práce a současně i svoje dobré jméno profesionála.
Žadatel o pracovní místo bude vědět, že pro něj aktuálně nemáte uplatnění, ale jinak je pro firmu zajímavým. Vzbudíte v něm důvěru a v okamžiku, kdy pro něj budete mít konkrétní nabídku, velmi rád ji přijme a ušetříte nemálo času a peněz pro klasické výběrové řízení.
Dáte-li férovou zpětnou vazbu a nastíníte, proč hledáte někoho jiného, je možné, že vám doporučí nějakého svého kamaráda.
Co konkrétně bych vám doporučovala já na základě svých zkušeností?
Nebojte se konfrontace, vystupte z anonymity a zveřejněte svoje jméno a kontakty (na webových stránkách, v inzerátech i na LinkedInu), ať mají lidé možnost vědět, s kým mají tu čest a mohou vás kontaktovat.
Buďte partnerem a „dodavatelem“ manažerům ve firmě, berte je jako své interní zákazníky a ukazujte jim zajímavé životopisy, i když jste nedostali oficiální požadavek, že teď nikoho nového nepotřebují.
Ukažte, že „máte koule“. Vkládejte do své práce přidanou hodnotu a nebuďte jen „prostředníkem alibistou“, který manažerům tvrdí, že nejsou lidi (vždyť se to všude píše) a naopak zájemcům o práci se ani neozve.
Těm uchazečům, kteří Vám pošlou e-mail s informací, že by pro vás rádi pracovali, pošlete
alespoň
e-mail s informací, jestli vás životopis zaujal a to, zda pro ně v tuto chvíli (ne)máte žádnou odpovídající pracovní nabídku. Rozhodně je neposílejte na výpis pozic, protože tam už nejspíš byli a nic konkrétního nenašli.
TIP pro personalisty: Dávejte své práci o něco víc, než je nutné. Rozvíjíte se tím a budujete si dobré vztahy s lidmi, které přetrvávají roky.
NE, NEJSEM JENOM TEORETIK A ANI NEMÁM PATENT NA ROZUM
Pro ty, kdo by snad chtěli argumentovat, že mluvím pouze jako teoretik, bych ráda řekla, že jsem sama měla na starosti kompletní „nábory“ ve výrobní společnosti s cca 600 zaměstnanci, která kontinuálně rostla. Dařilo se mi obsadit každý měsíc průměrně 6 pracovních míst napříč celou společností (od výrobního operátora, přes skladníka, odborníky do kvality, financí a managementu až po business manažery). Měla jsem velmi omezené technické možnosti, a proto moje pracovní výsledky vycházely hodně z budování dobrých vztahů nejen směrem k manažerům, ale zejména k zájemcům o práci.
Ať se nám to líbí anebo ne, personalista reprezentuje firmu “navenek” a může ji hodně prospět i hodně uškodit.
Máte podobné zkušenosti jako zájemce o práci? Anebo jste personalista, který se mnou nesouhlasí? Případně personalista, který by rád změnil špatnou pověst této profese. Napište mi komentář anebo e-mail. Jsem zvědavá na vaše reakce.
Mějte se krásně, zdraví vás vaše
Zdroj foto: Pixabay.com
