Deník idiotky
11. 12. 2018
Můj vnitřní ateliér
Můj vnitřní ateliér
Nejsem umělec.
Nejsem herec.
Nejsem zpěvák.
Nejsem malíř.
Neumím ani malovat ani kreslit, říkávala jsem…
…přitom…já maluji.
Maluji obraz.
Svůj vlastní.
Svůj originál.
Maluji svůj život.
S potěchou, úctou, s nadějí.
Můj svět, kde jsem já a mí nejbližší.
Nejdražší.
Za okolním světem zavírám dveře od mého ateliéru a maluji.
Sním, co můžu.
Co mi fantazie dovolí.
Přitom nezapomínám na přítomnost, která mě učí využívat každého nenahraditelného okamžiku na zemi.
Nikdo mi můj svět nevezme.
Kdo mě doopravdy nezná, nepochopí.
Kdo do něj nechce patřit, nepatří.
Každý máme právo volby.
Život je krátký na různá co by kdyby.
Žít, žít, jen žít a hluboce prožívat.
To jsou mé sny v mém temném, měsíčním svitem ozářeném ateliéru…
Zdroj: www.idiotka.cz
