Za slzy se nikdo nemusí stydět. Patří k životu a jsou naší součástí. Pláč jsou emoce. Přichází jako spojení něčeho, co zrovna prožíváme, ať je to radost nebo smutek.
Slzy nás při smutku dokážou uvolnit, pomáhají nám vyplavit bolest, vztek, zlost, uraženou hrdost, ublížení, trápení, jsou projevem potlačených stresových hormonů. Při pláči dochází k celkovému uklidnění, i když je člověk hodně vyčerpaný a nemá zrovna sílu vnímat dění kolem sebe. Plakat však můžeme i při krájení cibule, u pěkného filmu nebo štěstím. Situací u kterých se dá plakat, je opravdu hodně. Záleží na citlivosti našich povah a tom, jakou situaci zrovna prožíváme.
Všichni pláčeme a nemá na to vliv ani věk, ani pohlaví, tohle je otázka emocí.
Podle průzkumu se ukázalo, že více brečí ženy než muži. Vidět plakat muže je docela vzácnost, taková situace se stává jen ojediněle, od mala jim totiž tátové a okolí vtloukalo – „Nebreč, jsi přece chlap“. Pokud vidí muž plakat ženu, vyvolává to v něm pocity, že ji musí ochránit, obejmout, přitulit a pohladit.
Úleva přichází přes slzy
Někdy brečíme bez příčiny, jen tak. Existují slzy smutku a slzy štěstí. Podle výzkumu se zjistilo, že slzy mají jiné chemické složení při podráždění oka nějakým předmětem a jiné při pláči ze stresu nebo štěstí. Vyplavit ze sebe radost, hněv, bolest, úzkost, depresi nebo smutek naše tělo potřebuje. Sice pak dochází k únavě a malátnosti, ale i když jsme slabí, cítíme po čase příliv nové síly.
Nestyďte se za svůj pláč. Pláč není slabost. Pláč jen uvolňuje naše emoce!
Blogerka Michaella
(zdroj obrázku: pixabay)
-480x270.png)
