Tuhle laskavě znějící radu slyšela zajisté mnohá z nás. Jako “dobře míněnou” radu, která nám ženám, které nenosíme šaty, lodičky a kabelky do ruky, které se v šatech cítíme jako v cizí kůži a které se přesto snaží vypadat tak, jak si tato společnost představuje pravou ženu – nasoukají sem tam do nějakého modelu a vydrží v něm jen proto, že by měly přece vypadat více žensky. Jste tedy tou pravou ženou jenom v případě, že nosíte šaty nebo sukně a chodíte pravidelně na manikúru a ke kadeřnici? A co vy, které nosíte džíny, tenisky nebo mokasínky a stahujete si vlasy do gumičky a cítíte se tak pohodlně a dobře???? To jakože nejste tou opravdovou ženou???
Naše společnost, která sama sebe pasuje na vyspělou (rozuměj: moudrou, chytrou a vzdělanou) mele z posledního. Všude kolem cítíme záchvěvy něčeho nového, něčeho, co ta stará pravidla pomalu a jistě skládá na hromadu, která skončí ve výkupnách druhotných surovin jako něco, co již dosloužilo a není to už potřeba. Já sama jsem často o své bývalé profesi módní návrhářky říkala svým přátelům, že tato profese už není potřebná, že móda je překonaná a že mi moje povolání přijde jako práce drotárů na kysuckých vrškách. Prostě se hrnce už nedrátují, nýbrž se kupují nové z materiálů, které se nerozpadají, ale vydrží ledacos. Ještě před několika léty, když jsem pracovala jako módní návrhářka, mi to přišlo smutné, nespravedlivé a říkala jsem si, že mi ten svět ubližuje..
Dneska jsem nesmírně vděčná za to, že svět roste a vyvíjí se a já jsem našla své pravé poslání, ve kterém můžu své letité zkušenosti z návrhářiny, krejčovského řemesla a psychologie, získané ze vztahu se zákaznicí a trhem – využít pro své nové povolání. Děkuji každý den tomu nahoru, že můžu dělat to, co miluju a co mě baví a pomáhat ženám orientovat se v sobě, nalézat své pravé Já a začít se konečně chovat tak, jak jim je přirozené a v souladu se svou duší. Moje téma se nazývá Oblékám svou duši.
Vrátím se k nadpisu a k té dobré radě, která je teď velmi populární, lépe řečeno velmi IN. Být více ženská znamená, že se mám chovat jako pravá žena – být pasivní a poddajná, pečovatelská, starostlivá, vařící a pečící, hezky upravená, hezky učesaná, hezky a příjemně nalíčená (ne moc, to už není dostatečně hezké), obětavá, starostlivá, uklízející a pořádkumilovná.. prostě ta pravá žena, nosící samozřejmě ty sukně a lodičky, ve kterých ženská nožka vypadá jemně a zranitelně (prý sexy…). Pokud taková nejste, tak vám je dáváno částí společnosti najevo, že jste nepovedená a že byste se měla opravit.
Před dvaceti lety jsem začala pracovat na své vlastní metodě, která rozděluje osobnosti do dvou základních skupin – na ženy (i muže) mající v sobě převahu jangových nebo jinových vlastností, a na další čtyři podtypy, které mají rozdílné vlastnosti. Každý profil se velmi liší nejen ve svých talentech, prioritách, chování a projevech, ale i ve svém vzhledu. To, co nosíme na sobě, je buď přirozenou součástí naší osobnostní výbavy, cítíme se v tom jako ve své druhé kůži a je nám v tom dobře a navíc okolí nás vnímá jako harmonické bytosti, které jsou autentické a samy sebou. Nebo se přizpůsobujeme tlaku médií, mainstreemu a z toho vycházejících (dnes již velmi zastaralých) představ společnosti o tom, jak máme vypadat, abychom byli přijatelní… a pak nosíme to, co se od nás očekává, ale nejsme sami sebou.
Za poslední rok mi mnoho žen svěřilo své přání být více ženská… Když jsem se ptala, proč si myslí, že nejsou dostatečně ženské, došlo na to, že ne ony, ale ta společnost kolem nich jim to říká. Byly to úžasné ženy – moudré, vzdělané, oduševnělé, milující krásné bytosti, které prožívaly chaos v duši. Cítily, že je jim v těch pohodlných ležérních svetrech a džínách dobře, ale měly pocit, že se musí opravit, aby nosily ty šaty a sukně.
Jak mi napsala jedna účastnice mého semináře po týdnu, kdy trávila to, co se dozvěděla: děkuji paní Havlíčkové, že mi otevřela oči, protože do semináře jsem si myslela, že je mým posláním všechny ženy obléci do sukní…. Ha ha ha – já si pomyslela – to je ego!!! Jakoby jen ty ženy, které nosí sukně, byly pravé – a ty ostatní se musí opravit, protože jsou nepovedené.
Moje milé ženy – pravá podstata ženství v žádném případě nespočívá v nošení sukní. Je nás přesně rovná polovina (plus mínus – nechytejte mě prosím za slovo), které rády nosí šaty a sukně a druhá polovina ráda nosí kalhoty, džíny a legíny. Prostě to tak je. Jsme půlka žen jinových – to jsou pečovatelky zaměřené na vztahy a péči – to jsou ženy, které se rády starají o své blízké a domov a je to pro ně naplňující – a druhá půlka taky vaří a pere – ale naplnění je pro ně jejich práce, vize, cíl – to jsou ty ženy, které mají v sobě převahu jangové energie – zaměřené na práci, výkon a směr, vedoucí k cíli. Máme to všechny dobře. Nenechte se zviklat společenskými “normami”, které jsou překonány, jsou zastaralé a měly zůstat v minulém století, kam snad patřily. Dnes je jiná doba – rosteme a vyvíjíme se k autenticitě, ke své vlastní otevřenosti, ke kreativnímu vyjádření sebe samé, k tomu, že jen my samy cítíme, že to co máme uvnitř, musí jít ven. Být prostě samy sebou.
Naučte se vnímat ve svých rozdílných rolích. Je nás osm různých typů a každá to máme jinak. Každá jsme pro tuto společnost důležitá právě pro to odlišné, co v nás je. Každá máme svůj talent, který je naprosto nezbytný pro fungování nové společnosti. Té společnosti, která bude respektovat, že jen ve svém vlastním talentu můžeme pracovat a být ve stoprocentní energii.
Pokud cítíte, že ty šaty nejsou to pravé ořechové pro vás, tak se nad sebou hezky zamyslete. Postavte se před svou skříň a zkuste si tam najít to, v čem se cítíte nejlíp – kdy se cítíte opravdu pohodlně, sama sebou – ve své druhé kůži. Tohle je pak to pravé. A tohle pak začněte nosit.
Nezapomeňte – vaše duše ví moc dobře, co jí sluší :).
Táňa Havlíčková
PS: vyzkoušejte si náš stylový test zde
www.tanahavlickova.cz
www.octocodes.cz
www.octocodesforum.cz
www.modaaduse.cz
www.stylovyklic.cz
www.moudrasatna.cz
