V jednom kuse slýcháme o boji. Boj! Boj se… se skvrnami, s Covidem, s pandemií, s krizemi… Se vším jenom bojujeme. Jako bychom neznali jiný způsob řešení situací. Jakoby to bylo to, co nám v době blahobytu chybělo. Politici a média bojují snad se vším. Co tedy jiného může být vyústěním tisíce malicherných bojů než jeden vážný.
Válka!
Kolektivní vědomí se nedá obelhat, ani popřít. A že je ovlivňováno mediálními zvratky, to je jasná věc. A že se ovlivnit celkem lehce necháváme, to bohužel také. Boj se… Strach jako nástroj mocichtivých psychopatů. Výsledek? Ovce s rouškou na puse. Plexiskla mezi námi. Stavění malých hradeb mezi lidmi. Zvykli jsme si tak rychle na roušky na puse, které nám víc než pomáhají, škodí.
Zvykneme si tak rychle i na násilí?
Ze strachů uměle vyvolaných, se najednou stává strach reálný. Reálné nebezpečí a skutečný boj. Může být taková situace otázkou naší volby? Ano! Volíme si psychopaty do významných politických pozic. Sklízíme několik sezón naší zvláštní setbu. Naše volba – jejich nerespekt. Bourání velkých hradeb, nerespektování státních hranic. Neúcta k životu.
“Nemáte sebeúctu, nezasloužíte si ani úctu!”
Jak z toho ven?
Jak můžeme mít sebeúctu, když ani nevíme, kdo ve své podstatě jsme?! Slovo úcta je nám čím dál více haleno mlhou hlouposti, lží a nekritické naivity?
Vědomí toho, kdo jsme. Vědomí toho, že jsme součástí jednoho celku, že naše činy i myšlenky tento celek v každém okamžiku ovlivňují. To jsou základy pro život v lásce, místo života ve strachu. Základy pro život v pravdě místo ve
lžích, základy pro život ve svobodě a míru, místo v omezování a bojích.
Nikdo se nechceme bát. Jen nemocní, touží bojovat. A když jsou nemocní mocní, jsme nemocní i my. Nebo spíše naopak. Musíme tedy změnit naše volby. Jak?
Na základě poznání sebe samých!
Toto čisté poznání totiž velmi omezí naše špatné volby. Zdravá sebedůvěra, která jde se sebepoznáním ruku v ruce nedovolí dávat důvěru nemocným lidem. Poznání sebe, přináší i sebelásku, o které se hodně mluví a kterou často neumíme ani popsat. Poznání sebe přináší zkrátka nutný základ pro sebe věci. Sebevědomí, sebelásku, sebeúctu, sebedůvěru, sebepřijetí…
Ano. Pokud někdo říká, je to vždy o každém z nás, je to o tomhle. O poznání sebe, na základě čehož jedině může poznat zbytek světa…
