Čtyři zásadní rady pro osobní růst: Jak je aplikovat každý den
Kolik už jste přečetly článků a knih o osobním růstu? A čím vás obohatily, jak prakticky změnily váš život? Jak často se stane, že narazíte na něco úplně nového, co vám opravdu otevře oči? Sama si tyto otázky kladu. A zvlášť když chci napsat nový článek. Vkládám do něj čas, energii a záleží mi na tom, aby to vše mělo nějaký smysl, o kterém tak ráda píši.
Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem hltala téměř vše a měla pocit, že pokrok neodpovídá přečtenému. A tak jsem si dala od osobního růstu docela dlouhou přestávku, abych se časem mohla začít vracet. Návrat znamenal více si vybírat, neočekávat zázrak a také poznávat ty, co píší. Nemůžu říci, že by se můj život náhle proměnil. Ale je bohatší, spokojenější, naplněnější, takže ano, lepší.
Motivační články už nečtu s očekáváním něčeho zásadně nového až převratného, ale prostě pro připomenutí toho, co už vím nebo tuším. Ty, které čtu, se mnou nějak rezonují, používají slova, která ke mně promlouvají a naplňují mě energií, která mi dává klid i sílu. A tak i já doufám, že zase mé články budou stejně promlouvat k někomu jinému. Těch důležitých věcí, které se snažím sdělit, není vlastně moc, ale o to je považuji za zásadnější. A protože už Komenský nás učil, že opakování je matka moudrosti, dovolila bych si dnes malou rekapitulaci právě toho, co považuji ve svých minulých článcích za zásadní.
1. To co prožíváte právě teď, je jediný čas, který máte skutečně k dispozici. V tomto okamžiku se také můžete opřít o svoji minulost a plánovat budoucnost
Já vím, slyšely jste to už mnohokrát a někdy je hodně těžké se s tím smířit. To když máme všeho nad hlavu, problémy se sypou jeden za druhým nebo když zrovna sedíme se sevřeným žaludkem v lékařské ordinaci. A teď bych si měla užívat přítomný okamžik? Ano i ne. V takových chvílích rozhoduje náš postoj. Přijetí toho, co je a co momentálně nemůžu změnit. Uvědomění si toho, co dobrého mi dala minulost. A časem, třeba krůček po krůčku, práce na tom, co změnit lze. Jak jste dnes zvládla nějakou nepříjemnou situaci?
2. Nechte se od života překvapit. A buďte všímavá, ať dárky, které potkáváte na svojí cestě, nepřehlédnete.
Neexistuje dokonalý návod na život a neexistuje dokonalý plán, který by jste si připravily, naplnily a pak byly dokonale šťastné. Neupínejte se proto k něčemu v dálce a nesnažte se naplnit cizí vize a očekávání. Hledejte svůj vlastní cíl a během toho hledání buďte otevřené znamením, maličkostem, které vás na cestě provázejí. A užívejte si to. Všimly jste si dnes nějaké maličkosti, která vás potěšila? Překvapilo vás něco?
3. Vaše duše ví nejlépe, co je pro vás dobré. Učte se jí naslouchat.
Duše, intuice, vnitřní já… to je ten tichý hlas, který občas přeslechneme. Duše ví, co je dobro, naděje, laskavost. Pokud se dokážeme ztišit, všímat si, co potřebujeme my, a co můžeme udělat pro druhé, budeme ten tichý hlas slyšet stále častěji. Budeme vědět,že když děláme správné věci bez ohledu na okamžitý zisk či úspěch, děláme něco, co má skutečný smysl. Udělala jste dnes alespoň malou laskavost pro sebe a pro někoho jiného?
4. Nebojte se svého strachu
Strach je jedna ze základních lidských emocí a jako taková se stává jedním z nejlepších nástrojů k ovládání lidí. Vzepřít se těmto praktikám znamená postavit se ke strachu zády. Tím neradím zavírat oči před realitou, ale také nepodléhat hned všem poplašným zprávám a nešířit je dál. Neobklopovat se negativními lidmi, ale naopak vyhledávat ty, kteří mají nadhled, zkušenost a naději. Nebát se měnit, co je v mých silách. Nebát se udělat to, po čem toužím, ale z nějakého důvodu se bojím. Kdy jste naposledy překonala svůj strach? Není čas na další krok?
Pokud si pravdivě odpovíte na položené otázky, možná najdete další maličký střípek do velké mozaiky vašeho života. Budete-li to dělat častěji, vaše mozaika může být stále barevnější. Potěší mě, když se o své odpovědi podělíte. A za týden se můžete těšit na další úkol 🙂
Zdroj foto: Pixabay.com
