Jak tak člověk stárne, bohužel zažívá častěji i smrt nejen ve svém okolí. Dnes zemřela Marie F. z Roxette a odešel opět kus takové té životní jistoty, za kterou je člověk rád… Odešel s ní zase kus mého života, mládí… Na písničkách švédského dua Roxette jsem vyrostla… Stejně tak jako na Queenech, Nirvaně, Karlu Gottovi a dalších… Jejich songy však zůstanou nesmrtelné…
Marie za svých 30 let nezměnila image a zřejmě i právě proto jsem ji jako tu svou neměnnou jistotu vnímala. Jejich písničky jsem si poslechla ráda i nyní ve svých 38mi letech, byť jsem nebyla skalním fanouškem. Bylo v nich spoustu něhy, citu, pocitů, zkrátka vše, co člověk asi vnímat potřebuje… Písničku “How do you do?” si oblíbily i mé děti, byť ji znaly jen z reklamy na banku… Ale líbila se jim. Dnes už ví, že ta paní, co ji zpívá, zemřela a s bankou neměla fakt nic společného… Zkrátka Roxette za 30 let své kariéry dokázali oslovit několik generací, neurážlivě, nevtíravě jako dnes již málo kdo…
Proto R.I.P. drahá Marie Fredriksson a díky za vše… Ráda se k songům Roxette budu vracet *heart*
