Kotvice plovoucí můžete obdivovat apříklad v přírodní rezervaci Kotvice, která je součástí chráněné krajinné oblasti Poodří poblíž Studénky v okrese Nový Jičín.
Kotvici plovoucí (Trapa natans) byste dříve našli zcela běžně v lecjakém vesnickém rybníku, její plody známé jako „vodní ořechy“, „vodní kaštany“ nebo také „jezuitské ořechy“ sloužily jako obživa našim předkům v době nedostatku jiných potravin. Stejně jako žaludy nebo kaštany se daly mlít na mouku.
Dnes je kotvice plovoucí ale kriticky ohroženým druhem naší květeny a už se s ní bohužel tak snadno nesetkáte.
O kotvici najdeme zmínky i ve starých herbářích. Petr Ondřej Mathioli ve svém herbáři popisuje její plody takto: „Ovoce má černé, velikosti kaštanu, trojrohé či trojšpičaté, jako kotvice, odkud má i své české jméno.“
Právě tyto plody sloužily v minulosti stejně jako žaludy nebo kaštany k obživě dobytka, popřípadě i lidí v době, kdy byl nedostatek jiné úrody. O tomto se zmiňuje dále i Mathioli: „Zevní kůra na tamto ovoci je tvrdá, tenká a černá; uvnitř je bílé maso (dužnina), chuti téměř kaštanové, z kteréžto příčiny někteří mu říkají vodní kaštan a používají jej místo kaštanu, a to zvláště lidé chudí; ba i sedláci v nedostatku obilí a v době hladu vaří tyto vodní ořechy a suší, utloukají na prášek, a pekou z nich chleby, jako z jiných kaštanů.“
JAK PROSPÍVAJÍ VODNÍ OŘECHY ZDRAVÍ A CO OBSAHUJÍ?
Jádra v kotvicových oříšcích mají bílou barvu a jsou velmi výživná. Obsahují především solidní množství škrobu, bílkoviny a minimum tuku. Chuťově bychom je mohli do jisté míry porovnat s jedlými kaštany, které mohou vzdáleně připomínat. V lidovém léčitelství je jejich využití skutečně multifunkční. Tradičně se používali proti průjmovitých onemocněním a obtížím zažívacího charakteru.
