Ahoj milé čtenářky, milí čtenáři, 
 
mám tu pro Vás pár poznatků o tom, jak a proč vznikla určitá přísloví (lidová rčení), která se používají už stovky let…
 

O sto šest

Dělat něco o sto šest znamená dělat to naplno. Vše začalo u sázky dvou přátel uzavřené v roce 1880, kde jeden se vsadil s druhým, že do svátku sv. Jana Nepomuckého získá přízeň dívky, do které byl zamilovaný. V den, kdy započalo jeho úporné snažení o srdce své vyvolené, zbývalo do 16. května, kdy se slaví Nepomuckého svátek, 106 dní. Dnes například kverulanti o sto šet zasílají na úřady veřejné správy žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb
 
 

Houby s octem

Když se Ježíšovi dostalo houby s octem, neprojevoval velké nadšení. Když se o někom řekne, že o něčem ví houby s octem, znamená to, že neví o dané věci vůbec nic. S nějakými hříbky v láku to ale nemá nic společného, původ rčení je nutno hledat v bibli, kde ukřižovanému Ježíši, který trpí žízní, římský voják posměšně podá na kopí napíchnutou houbu namočenou v octu, tedy něco, z čeho se rozhodně nenapije a je tedy úplně k ničemu.
 
 

Jsem z toho jelen

Rčení, které poukazuje na něčí zmatenost a nedostatek důvtipu, vzniklo za první světové války, když čeští vojáci museli v rámci císařské armády Rakouska-Uherska bojovat po boku Maďarů. Ti se během nástupu hlásili při vyvolání svého jména právě vykřiknutím slova: “jelen”, což je maďarský výraz pro: “přítomen”. To, že maďarština používá slovo, které zní jako české jméno zvířete, spolu s často nízkou inteligencí maďarských branců, přišlo Čechům legrační a celé se to ujalo a používalo i po válce.
 
Je to zajímavé, že? Pikračování nechám na příště, ještě mám pár vysvětlivek, co znamenají některá hodně známá přísloví…
 

Hudlenka