Rýže patří a zřejmě i nadále bude patřit mezi nejoblíbenější přílohy. Kdo má rád na talíři pestrost, uzná, že by byla škoda používat během vaření jen jeden druh rýže, když jich existuje více a každý je vhodný k přípravě jiného pokrmu. Liší se svou chutí i výživovými hodnotami.
Rýži můžeme rozdělit dle velikosti (délky) zrna na tři kategorie:
Dlouhozrnná rýže má zrna dlouhá 6–8 mm. Typickým příkladem může být rýže basmati. Většinou se používá jako příloha nebo k přípravě salátů.
Středně dlouhá rýže se zrny dlouhými 5–6 mm, ale silnějšími než u dlouhozrnné rýže. Po uvaření je tato rýže lepivější a měkčí než dlouhozrnná. Používá se například k přípravě španělského pokrmu paella.
Krátkozrnná a oválná rýže má zrníčka dlouhá 4–5 mm a pouze 1,5–2krát delší než široká. Tato rýže se rychleji vaří a po uvaření získá krémovitou konzistenci. Používá se například k přípravě rizot nebo sushi.
A jak správě postupovat při přípravě rýže?
Pokud dáme přednost vařené rýži, je potřeba ji nejdříve několikrát proprat, čímž se zbaví nečistot a škrobu a nebude po uvaření lepkavá. Poté ji necháme okapat a následně vložíme do studené osolené vody. Vždy je třeba vycházet z poměru dvou dílů vody na jeden díl rýže. Jakmile začne voda vřít, var zeslabíme. Rýži je při vaření potřeba občas míchat. Ideální je, aby během vaření pohltila všechnu vodu, protože díky tomu v ní zůstanou všechny důležité živiny, o které bychom mohli scezením přijít. Samotné vaření trvá 15–20 minut. Na závěr je třeba rýži promíchat a nechat ještě pár minut dojít.
Také v případě, že dáme přednost dušení rýže, ji musíme nejdříve propláchnout ve vodě. Poté na tuku osmahneme rýžová zrnka. Počkáme, až zesklovatí, rýži zalijeme horkou vodou, osolíme a pod pokličkou doměkka dusíme okolo dvaceti minut. Až bude rýže hotová, zlehka ji promícháme a načechráme.
